PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (7)
Mešita al-Azhar v Káhiře
V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.
V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.
Historie
Mešita al-Azhar byla založena Jawharem al-Siqilly v roce 970 a její název v překladu znamená Zářící mešita. Uplynulo 18 let od dostavby mešity a v areálu al-Azhar vzniká univerzita, která se nyní honosí titulem „nejstarší na světě“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.
Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.
Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
