Muzeum v Pelhřimově představuje expozici Šejnost
Muzeum Vysočiny Pelhřimov spravuje rozsáhlou sbírku medailí, plaket, plastik, modelů a kreseb z dílny významného českého sochaře-medailéra Josefa Šejnosta.
Pelhřimov, 3.6.2009 -
Josef Šejnost, rodák z Těšenova pod Křemešníkem patřil k předním českým umělcům kteří se věnovali medailérské tvorbě.
Dosavadní malá expozice tohoto umělce neodpovídala významu a hodnotě jeho díla. Po získání podstatné části pozůstalosti akademického sochaře Josefa Šejnosta a jeho syna akademického sochaře Zdeňka Šejnosta zahájilo Muzeum Vysočiny Pelhřimov budování nové a skutečně reprezentativní expozice těchto umělců. Vypracováním plánu a rozpočtu této expozice bylo přistoupeno k postupné realizaci ve čtyřech místnostech zámku Říčanských z Říčan.
Zámek pánů z Říčan
Otevírací doba:
březen – duben
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 h
So: 10:00 - 12:00 h
Ne: 13:00 - 15:00 h
květen – říjen
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 h
So - Ne: 10:00 - 12:00 a 13:00 -17:00 h
ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.
Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.
A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
