JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (29) Ražba medailí, které se nikdy neprodávaly
Mincovní výroba má v sobě zvláštní kouzlo.
Většina lidí si tuto práci po právu spojuje s ražbou oběžných mincí. Což je správné chápání jejich historické i současné úlohy – zprostředkování směny zboží, zkrátka role oběživa. Funkce pamětních mincí, respektive pamětních medailí je zásadně jiná. Slouží k připomenutí nebo oslavě nějaké události.
Pokud jsou medaile vyrobeny z drahého kovu, pak jsou zároveň tezaurací hodnoty kovu odvozené od příslušné hmotnostní jednotky. Všechny uvedené příklady se těší zájmu numismatiků a sběratelů, což v tržním systému znamená, že jejich hodnota se dá vyjádřit v příslušné peněžní jednotce. V naší republice je to zatím koruna česká, ve světě je stále nejpoužívanější americký dolar. Veškeré ražby, které jsem ve svých vzpomínkách zmiňoval, měly charakter zboží. Jejich ceny byly určovány na principu poptávky a nabídky, včetně aktuálních burzovních cen kovů. Jak jednoduché. V mincovně však v průběhu let vznikaly medaile, které do uvedených vzorců nelze zařadit. Především se jejich cena neřídila tržními pravidly a nebyly předmětem koupě a prodeje. Bystrého pozorovatele a znalce základů ekonomie přepadne pokušení odpovědět: „Takový výrobek nemůže existovat.“ Principiálně má pravdu, ale fakticky takové ražby vznikaly. Jsou vzácné a nedají se koupit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Luboš Charvát Mistři české numismatiky
Autor řady českých medailí a mincí Luboš Charvát začínal jako rytec.
Tím se vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, odkud po maturitě přešel do Jablonecké bižuterie. Od roku 1992 pracuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou jako odborný pedagog pro obor rytí kovů. První minci ČNB realizoval v roce 2002. Sám sebe považuje spíše za řemeslníka než výtvarníka. Přiznává, že blízké jsou mu zejména technické motivy, ostatně už v dětském věku stavěl modely letadel a lodí. Rád ale zpracovává také portréty. Luboš Charvát má rozvinutý smysl pro humor, díky němuž je oblíben i mezi studenty.
Původně jste vystudoval obor rytecký. Kdy jste se sám stal aktivním tvůrcem numizmatiky?
K navrhování medailí a mincí do soutěží jsem se dostal až při práci učitele na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde se soutěží zúčastňovalo více výtvarníků i studentů. Abych se přiznal, tak se nepovažuji za výtvarníka, ale především za řemeslníka. Vždy mě velice bavilo především rytectví.
K nízkému reliéfu se však pravidelně vracíte a vaše návrhy rozhodněv propadlišti dějin nekončí. Čím vás práce medailéra přitahuje?
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
