Světové investiční mince (6) Panda
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se přeneseme až na dálný východ.
Stále větší popularitu ve světě investic získává investiční mince s vyobrazením pandy velké, kterou razí Čínská státní mincovna. V uncovém provedení (31,1 g) má dnes nominální hodnotu 500 jüanů, dříve to bylo 100 jüanů. Na rozdíl od většiny jiných investičních mincí je Panda zajímavá i pro sběratele, mincovna totiž každoročně mění její rubovou stranu, takže variací neustále přibývá. Žádanější jsou především exempláře starších ročníků.
Jako výchozí surovina pro ražbu je užito čtyřiadvacetikarátové zlato, mince tedy neobsahuje žádné další příměsi, které by měnily její fyzikální vlastnosti. V čistotě 999/1000 se Panda poprvé objevila v roce 1982.
Mince je na trhu k dostání v pěti velikostech: kromě jedné unce to jsou polovina, čtvrtina, desetina a dvacetina trojské unce. V nabídce prodejců bývají tyto mince k dispozici i jako kompletní sada zabalená v reprezentativní etui.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
220 let od korunovace Medaile posledního římského císaře
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení
Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie). Nadále sílila stavovská opozice a navíc ve Francii propukla revoluce, jejíž ohlas překročil i hranice habsburské monarchie.
Nelehký úkol pokusit se o konsolidaci v zemi připadl na Leopolda II. Po nástupu na uvolněný císařský trůn pokračoval v linii, kterou započal již na sklonku vlády Josefa II. Na rozdíl od svého staršího bratra postupoval uvážlivěji a opatrněji a dbal na to, aby jeho kroky nevyvolávaly zbytečné konflikty; omezil především budování mohutného centralizovaného státního aparátu. Zrušil některé neoblíbené a kontroverzní reformy svého předchůdce, ale v platnosti ponechal ty zásadní: robotní patent, toleranční patent, školský zákon a zákon o zrušení osobního nevolnictví. Postupně ustupoval bouřícím se stavům v Uhrách i v Belgii a formálně vrátil stará práva stavům v rakouských zemích, včetně zemí Koruny české. Proto se i podrobil všem starobylým korunovačním a holdovacím obřadům v zemích habsburského soustátí. Např. v Uhrách při korunovaci potvrdil stará privilegia uherských stavů a dalšími výsadami ještě více posílil výjimečné postavení Uher v rámci habsburské monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
