Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (7)
Mešita al-Azhar v Káhiře
V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.
V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.
Historie
Mešita al-Azhar byla založena Jawharem al-Siqilly v roce 970 a její název v překladu znamená Zářící mešita. Uplynulo 18 let od dostavby mešity a v areálu al-Azhar vzniká univerzita, která se nyní honosí titulem „nejstarší na světě“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
