Václav Hollar Medaile věnovaná významnému rytci
Česká společnost Zlaté mince – Numismatika je známá nejenom jako významný prodejce investičního zlata a stříbra. Pozoruhodná je také její vlastní produkce zlatých a stříbrných medailí.
Atributy těchto sběratelských lahůdek jsou především nekompromisní kvalita a precizní zpracování, přičemž předlohy pro ražby pocházejí od vynikajících českých umělců. Dnes si představíme medaili upomínající na slavného českého rytce Václava Hollara.
Luxusní medaile ze zlata i stříbra s typickou značkou kočičí tlapky, si mezi českými i zahraničními sběrateli nacházejí stále více příznivců. Svědčí o tom i skutečnost, že některé tituly (například dukát se svatým Václavem v provedení proof), byly vyprodány nedlouho po svém uvedení na trh. „Každou medaili vnímáme nejen jako připomínku významné události, či osobnosti naší bohaté historie. Zároveň ji považujeme za umělecké dílo, které přetrvá, kterým se jednou budou těšit i generace příští,“ uvedl Jaroslav Tomanec z obchodního oddělení společnosti Zlaté mince – Numismatika.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.
V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.
Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.
