Singapore International Coin Fair 2012 Pražská mincovna se představila v Asii
Nové Město pražské, korunovace Václava II. nebo třeba světoznámé Pražské Jezulátko.
To jsou jen některé z řady medailonů z drahých kovů, které Pražská mincovna a. s. představila na prestižním mezinárodním mincovním veletrhu v Singapuru (Singapore International Coin Fair 2012). Ten se konal na přelomu března a dubna.
Po úspěšné únorové prezentaci na berlínském World Money Fair, je to tak letos již druhá významná akce, na níž se nejmladší evropská mincovna uvedla.
Mezi jejími novinkami nechyběl například ani nedávno vyražený medailon Pražské Jezulátko, vyvedený z ryzího zlata podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Pozornost poutaly i unikátní medailony ve tvaru poštovní známky, s nimiž Pražská mincovna bodovala už
na loňském mezinárodním veletrhu Sběratel v Praze.
„Naši účast v Singapuru vnímáme také jako propagaci české medailérské školy. Ta snese srovnání s tím nejlepším, co ve světě numismatiky existuje a každé mezinárodní zviditelnění
si rozhodně zaslouží,“ uvedl předseda představenstva Pražské mincovny a.s. Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.
Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.
Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
