Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (44)
Známky Žatce II.
Po žateckých nouzovkách a ražbách Měšťanského pivovaru se nyní zastavme u známek vydaných hostinci, kterých bylo ve městě, jež teprve koncem 19. století dosáhlo tisícovky1 domů, na dnešní poměry neobyčejné množství.
V druhé polovině 19. století se počalo v Žatci rozmáhat pohostinství moderního typu. Potřeba organizování chodu pohostinské branže v městě si vynutila na přelomu 80. a 90. let 19. století založení Společenstva hostinských, které mělo na dění v oboru významný vliv. Spolek, který měl i venkovské sekce, se zabýval přidělováním koncesí, posudky, daňovými otázkami, vyřizováním smluv s pivovary a řešil mnoho dalších profesních zájmů. V letech 1889–1941 v Žatci vycházely téměř každoročně adresáře, které krom jiného mapovaly všechny živnosti ve městě, hostinské nevyjímajíce. Od posledního decennia 19. století do počátku 40. let minulého století se tak lze v adresářích setkat v Žatci se 1452 názvy pohostinských podniků všeho druhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
