VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI: Omezený režim prodejen. Je možné pouze vyzvednutí předem objednaného zboží, v dohodnutém termínu. Více na stránce Covid.
Coins

AUKCE #10042 - 2009 - Proof - Národní kulturní památka Zdymadlo pod Střekovem

AUKCE

Číslo aukce: #  10042  
Zahájení aukce: 02.09.2024  
Aukce končí:
 
15.09.2024
 
 
Vyvolávací cena: 14200,00 Kč  
Dosažená cena: 14201,00 Kč
(6815092024164454)

 
Cílová cena (kup teď):
 
35000,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 14202,00 Kč  
Příhozů: 1  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: MgA. Josef Oplištil
Emitent: Česká národní banka - ČNB


průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10500 ks
provedení b.k. emise 3500 ks




PŘÍHOZY V AUKCI #10042

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
6815092024164454 15.09.2024 14201,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
10042  15.09.2024  14200,00 Kč 14201,00 Kč
9382  15.01.2023  12000,00 Kč 13634,00 Kč
9182  03.06.2021  11100,00 Kč 13500,00 Kč
9023  18.02.2021  9900,00 Kč 10501,00 Kč
8929  01.07.2020  7120,00 Kč 11251,00 Kč
8667  27.10.2019  7120,00 Kč 8401,00 Kč
8339  19.05.2019  7120,00 Kč 7357,00 Kč
8254  23.04.2019  7470,00 Kč 7902,00 Kč
8249  07.04.2019  7470,00 Kč 7551,00 Kč
8010  01.10.2018  7097,00 Kč 7136,00 Kč
7797  02.04.2018  8380,00 Kč 8381,00 Kč
7747  04.03.2018  8380,00 Kč 8381,00 Kč
6348  25.09.2016  8150,00 Kč 8152,00 Kč
3527  25.11.2013  7800,00 Kč 7801,00 Kč
1863  22.10.2012  10000,00 Kč 10001,00 Kč
1593  28.06.2012  9500,00 Kč 9501,00 Kč
1501  11.06.2012  8800,00 Kč 9100,00 Kč
1147  02.04.2012  8600,00 Kč 11000,00 Kč
1128  19.03.2012  8600,00 Kč 8601,00 Kč
1039  20.02.2012  8800,00 Kč 9751,00 Kč
1016  23.01.2012  8600,00 Kč 9001,00 Kč
958  26.12.2011  8600,00 Kč 8601,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

O chronologii pražských grošů Václava II.

Václav II., šestý a předposlední český král z rodu Přemyslovců patří mezi nejznámější české panovníky.

Vděčí za to nejen svému původu jako syn jiného velice dobře známého českého krále, krále železného a zlatého, Přemysla II. Otakara, se kterým je často srovnáván, ale i své vládě, jejíž hodnocení není jednoduché.

Podle soudobých písemných památek, Zbraslavské kroniky a Kroniky tak řečeného Dalimila byl Václav II. zejména velice zbožný a podle toho také žil. Obě díla jsou však tendenční, i když každé z jiného důvodu. Autory Zbraslavské kroniky byli dva opati Zbraslavského kláštera, který Václav II. založil, a tak je zde král líčen téměř jako svatý. Autor druhé kroniky, jímž je patrně Petr I. z Rožmberka (TJD), popisuje vládu Václava II. z pohledu vysoké české šlechty, které se nelíbila. To si ale autor nemohl dovolit přímo napsat, a tak napsal, že král pro své mnišství zanedbává své povinnosti, odsouvá české šlechtické předáky a dvůr ovládají cizinci. Místo něj vládnou pověření úředníci a ne vždy spravedlivě.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů

Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.

Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.

Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.