UPOZORNĚNÍ: 6. 1. nefixujeme cenu zlata (státní svátek v Rakousku). Pražská prodejna do 11.1. uzavřena – kontaktujte nás na centrále 800 222 800.
Zlato Aukce

AUKCE #01129 - 2009 - Proof - Národní kulturní památka Větrný mlýn v Ruprechtově

AUKCE

Číslo aukce: #  01129  
Zahájení aukce: 05.03.2012  
Aukce končí:
 
19.03.2012
 
 
Vyvolávací cena: 8600,00 Kč  
Dosažená cena: 8752,00 Kč
(Nik10)

 
Cílová cena (kup teď):
 
12000,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 150,00 Kč  
Minimální nabídka : 8902,00 Kč  
Příhozů: 3  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Jiří Harcuba
Emitent: Česká národní banka - ČNB


průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10500 ks
provedení b.k. emise 3500 ks


VÍTE, ŽE:

Svatováclavské dukáty se razí ve své tradiční podobě po staletí již od časů vlády Karla IV. Jedná se o tradiční české ražby s motivem původně určeným pro minci 1 Kč. Legendární kníže Václav se stal zřejmě nejvyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Prohlédněte si naši nabídku svatováclavských dukátů.

PŘÍHOZY V AUKCI #01129

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Nik10 19.03.2012 8752,00 Kč
Nick11031 12.03.2012 8751,00 Kč
capi 05.03.2012 8750,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
9183  03.06.2021  11100,00 Kč 13001,00 Kč
9163  06.05.2021  10500,00 Kč 11208,00 Kč
9120  30.03.2021  10500,00 Kč 10800,00 Kč
9103  21.03.2021  10500,00 Kč 10601,00 Kč
9077  10.03.2021  10500,00 Kč 11503,00 Kč
9049  01.03.2021  9900,00 Kč 11001,00 Kč
8930  01.07.2020  7120,00 Kč 10425,00 Kč
8668  27.10.2019  7120,00 Kč 8461,00 Kč
8340  19.05.2019  7120,00 Kč 8001,00 Kč
8196  10.03.2019  7900,00 Kč 7901,00 Kč
8039  21.10.2018  7900,00 Kč 7901,00 Kč
8011  01.10.2018  6755,00 Kč 7135,00 Kč
6756  29.01.2017  8900,00 Kč 8901,00 Kč
6349  25.09.2016  8180,00 Kč 8181,00 Kč
1909  12.11.2012  9900,00 Kč 9901,00 Kč
1594  28.06.2012  9500,00 Kč 9554,00 Kč
1502  11.06.2012  8800,00 Kč 9002,00 Kč
1280  14.05.2012  9000,00 Kč 9001,00 Kč
1148  02.04.2012  8600,00 Kč 11000,00 Kč
1129  19.03.2012  8600,00 Kč 8752,00 Kč
1019  23.01.2012  8600,00 Kč 9101,00 Kč
961  26.12.2011  8600,00 Kč 8601,00 Kč
276  20.12.2010  5755,00 Kč 6900,00 Kč
140  25.11.2010  5755,00 Kč 7100,00 Kč
80  12.11.2010  5400,00 Kč 6801,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Konvenční měna 260 let od zavedení

Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.



Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo

Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.

Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.

Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...