Aukce #01129 - 5/3/2012 | 2009 - Proof - Národní kulturní památka Větrný mlýn v Ruprechtově

AUKCE #01129 - 2009 - Proof - Národní kulturní památka Větrný mlýn v Ruprechtově

POLOŽKA
2009 - Proof - Národní kulturní památka Větrný mlýn v Ruprechtově

AUKCE

Číslo aukce:	# 01129
Zahájení aukce:	05.03.2012
Aukce končí:	19.03.2012
Vyvolávací cena:	8600,00 Kč
Dosažená cena:	8752,00 Kč (Nik10)
Cílová cena (kup teď):	12000,00 Kč
Minimální příhoz :	150,00 Kč
Minimální nabídka :	8902,00 Kč
Příhozů:	3

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Jiří Harcuba
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10500 ks
provedení b.k. emise 3500 ks

PŘÍHOZY V AUKCI #01129

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nik10	19.03.2012	8752,00 Kč
Nick11031	12.03.2012	8751,00 Kč
capi	05.03.2012	8750,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
10043	15.09.2024	14200,00 Kč	14201,00 Kč
9183	03.06.2021	11100,00 Kč	13001,00 Kč
9163	06.05.2021	10500,00 Kč	11208,00 Kč
9120	30.03.2021	10500,00 Kč	10800,00 Kč
9103	21.03.2021	10500,00 Kč	10601,00 Kč
9077	10.03.2021	10500,00 Kč	11503,00 Kč
9049	01.03.2021	9900,00 Kč	11001,00 Kč
8930	01.07.2020	7120,00 Kč	10425,00 Kč
8668	27.10.2019	7120,00 Kč	8461,00 Kč
8340	19.05.2019	7120,00 Kč	8001,00 Kč
8196	10.03.2019	7900,00 Kč	7901,00 Kč
8039	21.10.2018	7900,00 Kč	7901,00 Kč
8011	01.10.2018	6755,00 Kč	7135,00 Kč
6756	29.01.2017	8900,00 Kč	8901,00 Kč
6349	25.09.2016	8180,00 Kč	8181,00 Kč
1909	12.11.2012	9900,00 Kč	9901,00 Kč
1594	28.06.2012	9500,00 Kč	9554,00 Kč
1502	11.06.2012	8800,00 Kč	9002,00 Kč
1280	14.05.2012	9000,00 Kč	9001,00 Kč
1148	02.04.2012	8600,00 Kč	11000,00 Kč
1129	19.03.2012	8600,00 Kč	8752,00 Kč
1019	23.01.2012	8600,00 Kč	9101,00 Kč
961	26.12.2011	8600,00 Kč	8601,00 Kč
276	20.12.2010	5755,00 Kč	6900,00 Kč
140	25.11.2010	5755,00 Kč	7100,00 Kč
80	12.11.2010	5400,00 Kč	6801,00 Kč

Konvenční měna 260 let od zavedení

Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.

Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo

Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.

Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.

Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011