VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI: Omezený režim prodejen. Je možné pouze vyzvednutí předem objednaného zboží, v dohodnutém termínu. Více na stránce Covid.
Coins

AUKCE #09995 - 2007 - Proof - Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

AUKCE

Číslo aukce: #  09995  
Zahájení aukce: 10.06.2024  
Aukce končí:
 
23.06.2024
 
 
Vyvolávací cena: 19000,00 Kč  
Dosažená cena: 19001,00 Kč
(Armin142)

 
Cílová cena (kup teď):
 
35000,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 19002,00 Kč  
Příhozů: 1  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 6300 ks
provedení b.k. emise 2300 ks




PŘÍHOZY V AUKCI #09995

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Armin142 10.06.2024 19001,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
9995  23.06.2024  19000,00 Kč 19001,00 Kč
9179  03.06.2021  11500,00 Kč 12800,00 Kč
9020  18.02.2021  12500,00 Kč 12560,00 Kč
8534  18.08.2019  7120,00 Kč 8751,00 Kč
8336  19.05.2019  7120,00 Kč 8181,00 Kč
8260  23.04.2019  9460,00 Kč 9461,00 Kč
7748  04.03.2018  10000,00 Kč 10001,00 Kč
6791  29.01.2017  10000,00 Kč 10005,00 Kč
2577  13.05.2013  10500,00 Kč 10900,00 Kč
1936  26.11.2012  11000,00 Kč 11001,00 Kč
1860  22.10.2012  11000,00 Kč 11001,00 Kč
1784  03.09.2012  10500,00 Kč 10503,00 Kč
1288  14.05.2012  10500,00 Kč 11157,00 Kč
1125  19.03.2012  9000,00 Kč 10514,00 Kč
583  02.05.2011  8000,00 Kč 8300,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

O bílých groších s letopočtem 1617

Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.

Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?

Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)

Známky Žatce I.

Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.

V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.