Aukce #03340 - 16/9/2013 | 2002 - b.k.

AUKCE #03340 - 2002 - b.k. - Jiří z Poděbrad

POLOŽKA
2002 - b.k. - Jiří z Poděbrad

AUKCE

Číslo aukce:	# 03340
Zahájení aukce:	16.09.2013
Aukce končí:	30.09.2013
Vyvolávací cena:	550,00 Kč
Dosažená cena:	700,00 Kč (matejka)
Cílová cena (kup teď):	700,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	701,00 Kč
Příhozů:	7

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: ak. soch. Michal Vitanovský
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení proof - limit 4200 ks
provedení b.k. - limit 16000 ks

PŘÍHOZY V AUKCI #03340

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
matejka	26.09.2013	700,00 Kč
Nick90847	25.09.2013	580,00 Kč
Nick44621	26.09.2013	570,00 Kč
Nick44621	22.09.2013	561,00 Kč
Nick90847	25.09.2013	554,00 Kč
Nick90847	21.09.2013	552,00 Kč
Nick44621	19.09.2013	551,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
3883	31.03.2014	450,00 Kč	452,00 Kč
3685	20.01.2014	445,00 Kč	500,00 Kč
3525	25.11.2013	450,00 Kč	470,00 Kč
3361	14.10.2013	620,00 Kč	623,00 Kč
3340	30.09.2013	550,00 Kč	700,00 Kč
2613	13.05.2013	320,00 Kč	351,00 Kč
2406	15.04.2013	350,00 Kč	371,00 Kč

NEREALIZOVANÉ NÁVRHY

Československé bankovky po 50 a 100 Kčs

Po druhé světové válce centrální banka ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II. V důsledku peněžní reformy z května 1953 se však ani tato platidla nedostala do oběhu.

V rámci reformy nahradily stávající bankovky nová platidla vytvořená podle sovětského vzoru. Bankovky emise 1953 ovšem jak po grafické, tak zejména i po technické stránce plně nev yhovovaly požadavkům kladeným, nejen co se umělecké stránky týče, tak i jejich ochrany vůči falzifikaci. Nová platidla byla oproti našim předchozím bankovkám nevalné kvality. Všechny hodnoty se tiskly offsetem na týž papír s negativním (běločar ým) vodotiskem ve formě pěticípé hvězdy. Rovněž graf ický vzhled platidel byl nevalné úrovně a dá se v podstatě říci, že z tohoto pohledu jde o jedny z našich vůbec nejhorších bankovek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012