Problematické emise thajských bankovek (1) Poznámky pro sběratele
Sběratelé moderních asijských bankovek, kupříkladu Libanonu, Filipín, Nepálu či Indie dobře znají poměrně složitou otázku zařazení jednotlivých položek.
SCWPM ani ve svých dřívějších vydáních tuto práci sběratelům neulehčil. Stejná situace je také v posledním výtisku z roku 2013 (SCWPM; 19th Ed). Jinak tomu není ani, nebo možná především, u bankovek Thajska.
Poslední dobou se studiu thajských bankovek věnujeme poměrně detailně a domníváme se, že dojde pravděpodobně od příštího ročníku SCWPM k určitým změnám, které ulehčí zařazení (= kategorizaci) vybraných emisí thajských bankovek. Následující tabulka uvádí emise, jichž se chystaná úprava týká. Pro úplnost sdělení opakujeme, že měnovou jednotkou Thajska je 1 baht (= také tical; do roku 1928), dělící se na 100 satangů.
Současné zařazení bankovek uvedených emisí zcela neodpovídá potřebám sběratelů a rovněž nese celou řadu nepřesností a chyb, včetně některých chybějících informací.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Mince Rudolfa II. v Uhorsku
Po nástupe Habsburgovcov na trón sa začala nová etapa v mincovníctve Uhorska. Do popredia sa
dostali podobne ako v mnohých iných krajinách Európy nové typy mincí – toliare, podľa ktorých sa pomenovalo celé jedno obdobie mincovníctva.
Rudolf II. po svojom nástupe na uhorský trón v roku 1576 nadviazal na razbu mincí svojich predchodcov. V Uhorsku sa počas jeho vlády produkovali takmer všetky druhy strieborných a zlatých mincí.
Dukáty
Medzi významné nominály patrili zlaté mince nazývané dukáty. Ikonograficky nadviazali na razby predchádzajúcich panovníkov. Na ich averze sa nachádza Madona s dieťaťom a na reverze je umiestnená stojaca postava svätého Ladislava (obr. 1). K zásadným zmenám v ikonografii dukátov došlo až v roku 1598, kedy sa v opise vypustilo meno sv. Ladislava (S LADISLAVS REX) a nahradilo sa menom panovníka. Svätého Ladislava potom pripomínala okrem postavy už len skratka S-L (SANCTUS LADISLAUS) alebo L-S, ktorá bola umiestnená po stranách stojaceho svätca. Je zaujímavé, že k tejto zmene došlo len v sedmohradských mincovniach Baia Mare (Nagybánya, Neustadt) a v Kluži (Kolozsvár, Klausenburg, Cluj-Napoca). Cieľom uvedenej reformy bolo vytlačenie obrazu sv. Ladislava ako jedného z najdôležitejších uhorských svätcov z mincovníctva. Takéto zmeny dokladajú habsburské snahy o unifikáciu mincovníctva vo všetkých krajinách patriacich pod ich nadvládu. Najďalej táto reforma zašla v Klužskej mincovni, kde sa v roku 1598 a v rokoch 1604–1605 razili mince výlučne podľa rakúskych vzorov. Radikálne zmeny sa ale nepodarilo doviesť do praxe všade. Svedčí o tom fakt, že v najvýznamnejšej uhorskej mincovni v Kremnici pokračovala razba dukátov naďalej v nezmenenej podobe. K malej zmene tu došlo len okolo roku 1604, kedy na averze pribudli dve ruže po oboch stranách Madony s dieťaťom. Razba dukátov v Uhorsku čo do počtu ročne vyrazených exemplárov nevykazovala stabilitu. Napriek tomu, že presný počet vyprodukovaných mincí máme zdokumentovaný len v niektorých rokoch vlády Rudolfa II., môžeme usúdiť, že ročná produkcia kolísala od 36 000 do 109 000 dukátov. Kolísajúcu tendenciu výroby môžeme badať aj pri ostatných nomináloch.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
