Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.
V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.
Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát
navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní
se mnou jít.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
Pražské Jezulátko Nové pamětní medaile
Světově proslulá soška Pražského Jezulátka se stala předlohou pro nové stříbrné a zlaté medaile. Podle výtvarného návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla je před několika týdny
začala razit Pražská mincovna a. s.
Verze zlatá i stříbrná patří do žádané hmotnostní kategorie 1 Oz (31,1 g). Obě varianty mají také shodný průměr 37 milimetrů, liší se tedy pouze v síle materiálu. Na lícní straně
medaile je vyobrazena celá soška Jezulátka uzavřená do opisu tvořeného jejím názvem v několika jazycích. Rub zobrazuje portrét Ježíška v dětském věku, umístěný na pozadí s křížem a paprsky znázorňujícími svatozář. Hrany mají všechny verze hladké, medaile
zlaté v provedení proof jsou však navíc číslované. „Celkový náklad stříbrné varianty v provedení špičková kvalita je limitován maximálním počtem čtyř tisíc exemplářů. Emise proof i běžná kvalita vyvedené v ryzím zlatě jsou omezeny pěti sty kusy,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Ke každé medaili dodává Pražská mincovna certifikát.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
