Aukce #09878 - 15/04/2024 | 1998 - b.k.

AUKCE #09878 - 1998 - b.k. - Přemysl Otakar I.

POLOŽKA
1998 - b.k. - Přemysl Otakar I.

AUKCE

Číslo aukce:	# 09878
Zahájení aukce:	15.04.2024
Aukce končí:	28.04.2024
Vyvolávací cena:	450,00 Kč
Dosažená cena:	750,00 Kč (5426042022142921)
Cílová cena (kup teď):	1500,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	751,00 Kč
Příhozů:	7

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
síla: 2,45 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
proof - hrana hladká, b.k. - hrana vroubkovaná
provedení proof - limit 3000 ks
b.k. - limit 20000 ks

STAV

Oxidační skvrnky. V rožku popsaný certifikát.

PŘÍHOZY V AUKCI #09878

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
5426042022142921	28.04.2024	750,00 Kč
silvermoon007	28.04.2024	750,00 Kč
Nick90673	23.04.2024	700,00 Kč
507092021222018	20.04.2024	666,00 Kč
N30140323	22.04.2024	550,00 Kč
N30140323	22.04.2024	500,00 Kč
N30140323	22.04.2024	482,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9878	28.04.2024	450,00 Kč	750,00 Kč
6599	18.12.2016	600,00 Kč	700,00 Kč
4515	23.12.2014	350,00 Kč	385,00 Kč
3794	03.03.2014	450,00 Kč	500,00 Kč
2571	29.04.2013	580,00 Kč	586,00 Kč
2443	15.04.2013	400,00 Kč	401,00 Kč
2161	18.02.2013	600,00 Kč	602,00 Kč
2032	21.01.2013	700,00 Kč	701,00 Kč
1958	10.12.2012	500,00 Kč	900,00 Kč
322	10.01.2011	370,00 Kč	470,00 Kč
170	04.12.2010	320,00 Kč	420,00 Kč

5700 korun z ČNB Nové pamětní mince České republiky

Česká národní banka vydala v poslední době dvě pamětní mince.

Zlatá mince v hodnotě 5000 Kč nese vyobrazení dřevěného mostu v Lenoře. Velká stříbrná ražba v nominálu 500 Kč je pak věnována 100. výročí narození Beno Blachuta. Poslední mincí, která vyšla ještě před prázdninami je dvousetkoruna 750. výročí založení kláštera Zlatá koruna.

„V cyklu zlatých pětitisícikorunových mincí představujeme deset výjimečných mostů z různých krajů České republiky. Jedním z nich je právě most v Lenoře. Ten je vedle stavebního materiálu – dřeva – unikátní především díky systému, který pomáhal rovnat dřevo při plavení po Vltavě. I přes to, že toto své poslání už několik desetiletí neplní, zůstává cenným připomenutím historie Lenory a jejího okolí,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

5000 Kč 2013

Dřevěný most na okraji Lenory sloužil k zadržování, počítání a vypouštění splavovaného dřeva z boubínských lesů po Teplé Vltavě. Svou funkci plnil až do vybudování přehrady na Lipně. Dřevěná trámová lávka s valbovou střechou je dlouhá 25 metrů a široká 1,8 metru. Výška chodby dosahuje až tří metrů. V podlaze stavby jsou dodnes patrné otvory, které sloužily k zasunutí trámků zadržujících dřevo. Po jejich vysunutí se nahromaděné dřevo uvolnilo a mohlo plout po řece dál.
Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999.9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,85 mm.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven

Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.

Protože doprovodné texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem, dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.

Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes (293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.

Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru) – objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013