Úvod do grošového období (8) Literatura k určování grošových mincí
Nejrůznějším mincovním nominálům různých zemí středověké Evropy, často i ražbám různých větších či menších provincií je věnovaná celá řada dílčích i komplexních zpracování.
Není cílem tohoto přehledu podat vyčerpávající přehled literatury pro určování všech mincí grošového období. Účelem tohoto přehledu je přinést výčet té nejzákladnější, v českých podmínkách nejpoužívanější a v současné době nejdostupnější literatury, se kterou se může badatel, sběratel nebo zájemce o problematiku grošových mincí setkat ať už v aukčních katalozích nebo při snaze určit a zařadit vlastní numismatický materiál.
Itálie
Ražbami středověké Itálie se zabývá komplexní katalog Corpus Nummorum Italicorum, s jehož vydáváním začal roku 1910 italský král Vittorio Emmanuele III.
Francie
Komplexním přehledem francouzských středověkých stříbrných mincí je příručka amerického autora Jamese Robertse: The Silver Coins of Medieval France, vydaná v New Yorku v roce 1996.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (16) Koalice oltáře a trůnu
Sestup katolické církve po schodišti společenského významu, započatý koncem 18. století, pokračoval.
Vývoj směřující k sekularizaci se v druhé polovině 19. století zdál nezvratný, zejména ve většině západoevropských zemí. Shodou různých okolností se tento trend uplatňoval ve střední Evropě trochu jinak.
„...Pane, dej mi sílu, abych dokázal čelit neznabohům a ochránit tvou církev...“ Z kaple se ozývaly úryvky šeptané modlitby. Několik bezesných listopadových nocí roku 1848 dovedlo modlícího se člověka k pocitu bezmoci a zoufalství. Hrabě Giovanni Maria Mastei – Ferreti, který jako papež už dva roky užíval jméno Pius IX., zažíval chvíle velké životní zkoušky. Byl v obležení povstalců v paláci Qurinal. K boji proti útočníkům neměl prostředky a pasivní obětí se stát nechtěl. Nazítří v převlečení uprchl na jih, daleko od Říma, kde byla mezitím vyhlášena republika. Z Neapole pak požádal císaře o pomoc proti osnovatelům krvavé revolty. Dostalo se mu jí. Rok 1848 byl osudný nejen pro rakouského císaře, ale i pro papeže. Pius IX. byl na stolci sv. Petra už dva roky a svou tolerancí vzbuzoval naděje světských liberálů a církevních modernistů. Šok z revoluce ho však radikálně a na celý život proměnil. Od zmíněného roku, už jako přesvědčený konzervativec, blokoval, brzdil a zatlačoval až do konce svých dnů. Rychle se tak dostal na pozice sil, které po roce 1848 ovládly habsburskou monarchii.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
