Karel Plíva Medaili vnímám spíš z technické stránky
Vznik pamětní medaile je poměrně složitý proces, na němž se podílí celý tým odborníků. Kromě výtvarníka a rytce jsou to i další odborníci, kteří se však příliš často neobjevují na výsluní mediálního zájmu.
Bez jejich práce a technologických znalostí by však moderní numismatická výroba fungovala jen stěží. Jedním z nich je i designer a operátor CNC obráběcích strojů Karel Plíva.
Přibližte čtenářům, v čem spočívá vaše práce?
Mým úkolem je technická příprava a zpracování zakázky. Zjednodušeně řečeno: začínám od sádrového modelu, případně náčrtku, který dostanu od výtvarníka a končím vlastním obráběním razidla. Do procesu samozřejmě patří spousta úkonů, ať už se jedná o úpravu rozměrů finálního výrobku, optimalizaci elektronicky zpracovaného návrhu, či vychytání různých chyb a technických nedostatků. Dá se říct, že moje činnost dokáže zjednodušit a zrychlit práci rytců, proofařů a dalších specialistů, ale rozhodně nemůže jejich dovednost nahradit. A to je dobře, protože technika je dobrý pomocník, ale zlý pán. Ruční podíl práce je to, co dělá medaili hezkou, jedinečnou. Mincovní svět čím dál víc opouští ruční podíl práce a nahrazuje ho efektivní, výkonnou, předvídatelnou, ale nudnou a nezajímavou technikou.
Co patří k nejběžnějším úpravám digitalizovaného návrhu?
Jedná se o různé nerovnosti, retuše nebo doplnění značek. Důležitý aspekt je samozřejmě vyrobitelnost. Výtvarníci nemívají vždy jednotná pravidla a nedodržení určitých parametrů může například způsobit problémy s tečením materiálu při ražbě, nebo s realizací proof kvality. Tečení materiálu je ovlivněno řadou parametrů a vlastností, které se snaží hlídat a vylepšit mnoho odborníků v průběhu výrobního procesu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
TÁDŽIKISTÁN
Monetární systém (výběr 1999–2013)
Tádžikistán (tádžicky: Ҷумҳурии Тоҷикистон/Džumhúrí-ji Tódžíkistón/) je stát, nacházející se v Asii. Svoji samostatnost po kolapsu Sovětského svazu vyhlásil v roce 1991. Po poměrně bouřlivém vývoji v letech 1992–1997 Tádžikistán dospěl k novým volbám v roce 1999.
Monetární systém, nahrazující tádžický rubl (emise 1994 Rubl Issue) v roce 1999 byl označen jako tádžický somoniA (tádžicky Тоҷикӣ cомонӣ), který byl uvolněn do oběhu v roce 2000, kdy definitivně nahradilo tádžický rubl (tádžicky Тоҷикӣ рубл). ISO 4217 tádžického somoni je TJS. Dílčí jednotka (1/100) se nazývá diramB (tádžicky Дирам; plurál a singulár je shodný). Měna je pojmenována po zakladateli tádžické státnosti Ismáílu Sámáním (*849 –†907). A National Bank of Tajikistan. Banknotes and coins . Archived from the original on 2015 B diram je potřeba odlišit od dirham(také dirhem), jehož základ se týká řeckého slova drachma (=řecká měnová jednotka; poslední emise řeckých bankovek před vstupem do EU byla 1995-1997 Issue). Dirham se přes poměrně složitý vývoj v 7.–11. století stal nakonec měnovou jednotkou současného Maroka(od roku 1953–1954; například Pick#51–52) a Spojených Arabských Emirátů (od roku 1973)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
