VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI: Omezený režim prodejen. Je možné pouze vyzvednutí předem objednaného zboží, v dohodnutém termínu. Více na stránce Covid.
Coins

AUKCE #03549 - 1970 - b.k. - 25 Kčs - Výročí osvobození

AUKCE

Číslo aukce: #  03549  
Zahájení aukce: 11.11.2013  
Aukce končí:
 
25.11.2013
 
 
Vyvolávací cena: 375,00 Kč  
Dosažená cena: 376,00 Kč
(Nick74565)

 
Cílová cena (kup teď):
 
450,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 377,00 Kč  
Příhozů: 1  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 25 Kčs
Autoři Ivan Strnad, Zdeněk Kolářský

průměr: 30 mm
hmotnost: 10 g
ryzost: 500/1000 Ag
provedení b.k.




PŘÍHOZY V AUKCI #03549

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Nick74565 20.11.2013 376,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
5339  14.09.2015  120,00 Kč 138,00 Kč
3915  14.04.2014  350,00 Kč 351,00 Kč
3690  20.01.2014  375,00 Kč 499,00 Kč
3616  09.12.2013  375,00 Kč 396,00 Kč
3549  25.11.2013  375,00 Kč 376,00 Kč
3027  22.07.2013  90,00 Kč 91,00 Kč
2949  22.07.2013  200,00 Kč 201,00 Kč
2806  10.06.2013  200,00 Kč 201,00 Kč
2764  27.05.2013  180,00 Kč 181,00 Kč
2531  29.04.2013  200,00 Kč 204,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Osmanské mince Na území Slovenska

V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.

Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.

Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo

Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.

S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.

Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.