TÁDŽIKISTÁN
Monetární systém (výběr 1999–2013)
Tádžikistán (tádžicky: Ҷумҳурии Тоҷикистон/Džumhúrí-ji Tódžíkistón/) je stát, nacházející se v Asii. Svoji samostatnost po kolapsu Sovětského svazu vyhlásil v roce 1991. Po poměrně bouřlivém vývoji v letech 1992–1997 Tádžikistán dospěl k novým volbám v roce 1999.
Monetární systém, nahrazující tádžický rubl (emise 1994 Rubl Issue) v roce 1999 byl označen jako tádžický somoniA (tádžicky Тоҷикӣ cомонӣ), který byl uvolněn do oběhu v roce 2000, kdy definitivně nahradilo tádžický rubl (tádžicky Тоҷикӣ рубл). ISO 4217 tádžického somoni je TJS. Dílčí jednotka (1/100) se nazývá diramB (tádžicky Дирам; plurál a singulár je shodný). Měna je pojmenována po zakladateli tádžické státnosti Ismáílu Sámáním (*849 –†907). A National Bank of Tajikistan. Banknotes and coins . Archived from the original on 2015 B diram je potřeba odlišit od dirham(také dirhem), jehož základ se týká řeckého slova drachma (=řecká měnová jednotka; poslední emise řeckých bankovek před vstupem do EU byla 1995-1997 Issue). Dirham se přes poměrně složitý vývoj v 7.–11. století stal nakonec měnovou jednotkou současného Maroka(od roku 1953–1954; například Pick#51–52) a Spojených Arabských Emirátů (od roku 1973)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
