VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI: Omezený režim prodejen. Je možné pouze vyzvednutí předem objednaného zboží, v dohodnutém termínu. Více na stránce Covid.
Coins

AUKCE #02051 - 1947 - 0/0 - 50 Kčs Třetí výročí SNP

AUKCE

Číslo aukce: #  02051  
Zahájení aukce: 07.01.2013  
Aukce končí:
 
21.01.2013
 
 
Vyvolávací cena: 250,00 Kč  
Dosažená cena: 353,00 Kč
(Nick60641)

 
Cílová cena (kup teď):
 
500,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 354,00 Kč  
Příhozů: 10  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel, Rudolf Pribiš

průměr mince 28 mm
hmotnost 10 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1947 provedení b.k. - 1000000 ks


STAV

Stav mince 1/1.



PŘÍHOZY V AUKCI #02051

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
Nick60641 21.01.2013 353,00 Kč
Nick55874 21.01.2013 352,00 Kč
Nick60641 15.01.2013 351,00 Kč
Nick60641 15.01.2013 350,00 Kč
Nick55874 14.01.2013 350,00 Kč
Nick55874 10.01.2013 300,00 Kč
Nick60641 09.01.2013 300,00 Kč
Nick55874 10.01.2013 254,00 Kč
Nick55874 08.01.2013 252,00 Kč
Nick60641 07.01.2013 251,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
5271  17.08.2015  120,00 Kč 121,00 Kč
5217  03.08.2015  150,00 Kč 151,00 Kč
4616  16.02.2015  180,00 Kč 181,00 Kč
4173  21.07.2014  70,00 Kč 71,00 Kč
3260  16.09.2013  80,00 Kč 86,00 Kč
3231  16.09.2013  70,00 Kč 71,00 Kč
2801  10.06.2013  200,00 Kč 201,00 Kč
2579  13.05.2013  200,00 Kč 201,00 Kč
2205  04.03.2013  250,00 Kč 251,00 Kč
2120  04.02.2013  250,00 Kč 252,00 Kč
2051  21.01.2013  250,00 Kč 353,00 Kč
787  22.08.2011  150,00 Kč 350,00 Kč
654  13.06.2011  80,00 Kč 180,00 Kč
623  16.05.2011  100,00 Kč 150,00 Kč
515  21.03.2011  60,00 Kč 160,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce

Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.

Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.

Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.