První Čech, který přistál v Novém světě roku 1633 a o němž jsou záznamy, byl jakýsi Augustin Herrman. Bylo to v roce 1633 v Novém Amsterodamu - dnešním New Yorku. Později se stal jedním ze zakladatelů tabákové obchodní společnosti Virginia. Ještě později z obchodování z tabákem zbohatl, koupil 20.000 arů pozemků a mezitím vším jako první podrobně zmapoval státy Virginia a Maryland.

John Kerry,kandidát na úřad prezidenta USA, původním jménem Kohn, je potomkem českožidovské rodiny z moravskoslezského pomezí.

Madeleine Albright  je nejenom první Češkou, ale vůbec první ženou v dějinách USA, která dosáhla postavení ministryně zahraničních věcí.
 

Eugene Andrew Cernan

Eugene Andrew „Gene“ Cernan, bývalý americký astronaut česko-slovenského původu. V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu z tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později se jim narodil syn Štefan. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena. První let z mysu Canaveral absolvoval v roce 1966 na palubě Gemini 9. Podruhé vyletěl na kosmické lodi Apollo 10 v květnu 1969. Cernan byl zatím poslední člověk na povrchu Měsíce. Na oba lety Apolla sebou vzal československou vlajku, kterou při své neoficiální a utajované návštěvě Československa v roce 1974 předal řediteli Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboši Perekovi.

Judy Baar Topinka -  již podruhé zvolená ministryně financí státu Illinois a dnes i nejvyšší představitelka Republikánské strany ve státě, jemuž vévodí megaměsto Chicago. Pokud vám jméno připomíná klasika české literatury Jindřicha Šimona Baara, nepletete se. "Judynka", jak jí říkali rodiče, je po rodičích českého původu a její dědeček byl skutečně bratrem tohoto spisovatele. Přestože se už sama narodila v USA, výborně mluví česky. Vystudovala žurnalistiku, které se později profesionálně věnovala. Politickou dráhu zahájila v roce 1980 jako členka Kongresu a posléze senátorka za stát Illinois. V listopadu 1994 pak byla jako první žena zvolena do funkce ministryně financí tohoto státu a v roce 1998 tyto volby vyhrála znovu, čímž se stala první ženou zvolenou dvakrát do tak vysoké státní funkce. Výrazně napomáhá i české menšině, a to jak v oblasti Chicaga, tak v celých USA. Díky její podpoře mohl být v devadesátých letech rekonstruován monumentální pomník T. G. Masaryka v Chicagu. Snaží se přispět i k rozvoji obchodních a politických vztahů mezi Českou republikou a USA. Dnes je nejvýše postavenou Češkou v politice mimo Českou republiku.

Anton J. Čermák

Anton J. Čermák (1873 - 1933), rodák z Kladna, se s rodiči odstěhoval do USA. Jako mladík si vedle studií na obchodní škole a na právech vydělával pomocnými pracemi a povoznictvím, později si otevřel realitní kancelář. Do politiky vstoupil v roce 1902 jako člen zákonodárného sboru státu Illinois. Stal se nekompromisním odpůrcem prohibice a s jeho jménem je spojen i tvrdý boj s chicagským podsvětím, zejména poté, co byl v roce 1931 zvolen za starostu města Chicaga. Osudným se mu stalo přivítání nově zvoleného prezidenta F. D. Roosevelta v Miami na Floridě v únoru 1933, kde byl zasažen výstřelem atentátníka Joe Zangary. O pár dní později zranění podlehl. Těsně před smrtí sdělil u svého lože prezidentu Rooseveltovi památná slova: "Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy." Je pochován na Českém národním hřbitově v Chicagu a jeho jméno nese jedna z největších ulic Chicaga. Rodné Československo navštívil krátce po jeho vzniku v roce 1921 a pak během své cesty po Evropě v létě 1932. Tehdy se mu jak v rodném Kladně, tak i v Praze dostalo triumfálního uvítání a osobně jej přijal prezident T. G. Masaryk.

Ralph J. Perk (1914 - 1999) - rodák českého původu, který v letech 1967 -77 působil jako starosta Clevelandu ve státě Ohio a v roce 1991 jej guvernér jmenoval městským soudcem. Za jeho činnost se mu dostalo řady státních vyznamenání.

Karel Jonáš (1840 - 1896). První Čech, který v USA dosáhl vysokého politického postavení, díky, kterému se mu dostalo i přídomku "první Čech v Americe". Tento rodák z Malešova u Kutné Hory, přítel F. L. Riegera a K. Sabiny, byl v Čechách za svou politickou činnost zatčen, ale podařilo se mu uprchnout do Londýna a na pozvání přátel odjel v roce 1863 do Ameriky. Usadil se v Racine ve Wisconsinu, stal se redaktorem českoamerických novin Slavie a proslul i jako autor česko-anglických slovníků a frazeologických příruček pro americké Čechy. Jonáš se stal v roce 1883 senátorem a pak roku 1890 místoguvernérem státu Wisconsin. Prezident Grover Cleveland ho pak jmenoval konzulem postupně v Praze, Petrohradu a německém Krefeldu, kde svůj život tragicky ukončil. Karel Jonáš byl prvním americkým Čechem ve službách americké diplomacie.

Adolph Joachim Sabath (1866 - 1952), rodák ze Záboří u Písku, odešel do USA v roce 1881 a usadil se v Chicagu, kde vystudoval právo. V roce 1907 byl za Demokratickou stranu zvolen do Kongresu USA, což se mu pak podařilo nepřetržitě - a neuvěřitelně - třiadvacetkrát! Proslul jako "Judge Sabath" a říkalo se o něm, že byl jediným členem Kongresu, který sloužil osmi americkým prezidentům! Sabath významně napomáhal v boji o získání československé nezávislosti. V květnu 1917 prosadil v Kongresu USA rezoluci, která českým zemím přiznávala právo na svobodu a nezávislost. A byl to on, kdo připravil pro T. G. Masaryka triumfální přivítání ve Washingtonu, D. C. v květnu 1918, kdy budoucího prezidenta přišlo uvítat sedmadvacet členů Kongresu. Svůj vliv ve prospěch Československa uplatňoval i v průběhu 2. světové války. Byl znám jako bojovník proti prohibici, za liberalizaci přistěhovaleckých zákonů a proti antisemitizmu. Jako jeden z prvních amerických politiků varoval před nacistickou hrozbou. Ve svém rodném Záboří financoval postavení sirotčince.

Louis Dembitz Brandeis (1856 - 1941), nejvyšší soudce USA. Narodil se sice v Louisville, Kentucky, ale oba jeho rodiče přišli z Prahy záhy po roce 1848. Stal se úspěšným právníkem a v roce 1916 jej prezident Woodrow Wilson jmenoval soudcem Nejvyššího soudu USA. I on svým vlivem napomáhal Masarykovi při uznání samostatného Československa. Zastával vysoké pozice i v americkém sionistickém hnutí a zasazoval se o vytvoření židovského státu. V roce 1919 Palestinu osobně navštívil a dokonce se o něm tehdy uvažovalo jako o prvním prezidentovi budoucího státu Izrael. Zasazoval se o práva jednotlivců, žen, malých národů a drobných podnikatelů a tím si vysloužil přídomek "obhájce lidu". Jeho jméno dnes nese Brandeis University v Louisville, Kentucky.

Jan Mládek se narodil roku 1912 v Polsku a vystudoval universitu v Praze. V roce 1939 odešel do Anglie a studoval v Londýně u lorda Keynese. V USA na přání prezidenta Beneše pracoval na přijetí Marshallova plánu. Po roce 1945 byl jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu. Manželé Mládkovi během  společného  života  neustále  podporovali  československé  umělce. Vybudovali rozsáhlou uměleckou sbírku, která se stala základem jejich nadace a Musea Kampa. V roce 1995 obdržel Dr. Jan V. Mládek Medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam.

O životě našich krajanů v Americe svědčí i obsáhlý příspěvek z publikace Národopisná Výstava Českoslovanská 1985.