Dne 5. listopadu 1985 byl českými kriminalisty nalezen v zásypu hlíny pod podlahou hradní kaple v  Bečově nad Teplou  relikviář sv. Maura. Ukryli ho zde, zřejmě v chvatu, poslední vlastníci objektu Beaufortové před tím, než v roce 1945 museli opustit Československo. Patřili totiž ke šlechtě loajální s fašistickým Německem. Po nálezu byl relikviář převezen do Prahy a po prvních průzkumech historiků umění a restaurátorů byl označen za nález století. Vzácná památka z 1. třetiny 13. století patří svým skvělým uměleckořemeslným zpracováním mezi několik málo dochovaných relikviářů tohoto druhu v Evropě.

Relikviář  (délka 140 cm, výška 65 cm, šířka 42 cm) je bohatě zdoben množstvím zlatnických technik. Na stříšce relikviáře jsou z jedné strany umístěny reliéfy s  výjevy ze života sv. Maura a sv. Timoteje  a na druhé straně reliéfy s výjevy ze života  sv. Jana Křtitele , kterému je též relikviář zasvěcen. Reliéfy jsou výjimečné svojí kompozicí a nebývale živým provedením figur. Bočním stranám dominují sošky 12 apoštolů vynikající sochařskou modelací a bravurním zvládnutím cizelérské techniky. V prostorách mezi klenbami se s filigrány střídají emailové destičky se zobrazením starozákonních výjevů ze života Mojžíše. V bohatě profilovaných čelních štítových stranách jsou umístěny sošky  Krista  a  sv. Maura .

40 let pobytu ve vlhké zemi způsobilo destrukci dřevěného jádra, na, kterém je výzdoba uchycena. Dno zcela uhnilo, sošky ztratily oporu a odpadly a následná změna teploty a vlhkosti po vyjmutí ze země způsobila destrukci dřeva do té míry, že začala být ohrožena korozí narušená zlatnická práce, jak dobře ukazují fotografie  čela se soškou sv. Maura  a se  soškou Krista , stejně jako  oba boční pohledy  z roku 1986. Proto bylo okamžitě rozhodnuto o demontáži památky. Sejmutím jednotlivých dílů výzdoby byli pověřeni restaurátoři Alena Nováková a Andrej Šumbera. Díly byly umístěny na polystyrénové makety jednotlivých stran relikviáře.  Čelo se soškou sv. Maura ,  čelo se soškou Ježíše Krista , strana s  výjevy ze života sv. Maura a sv. Timoteje , strana s  výjevy ze života sv. Jana Křtitele a dno relikviáře . Původní  dubové jádro  bylo uloženo zvlášť, stejně jako  zbytky dna  relikviáře.

Zborcení původního dubového jádra znamenalo také ztrátu informace o přesných rozměrech památky. Rekonstrukce tvaru a rozměrů relikviáře probíhala za pomoci maket, na, které se výzdoba zkušebně uchycovala a rozměry a tvar se korigovaly. Na fotografiích je zachycen postup aplikace výzdoby na  první maketu  z lipového dřeva. Po proměření všech změn byla vyrobena  druhá maketa  z lipového dřeva a následně konečné  jádro z ořechu . I zde jsou však před konečnou montáží výzdoby nutné drobné  úpravy . Složitost montáže na definitivní jádro dobře dokumentují následující  fotografie  a příklad  zkušebního osazení jádra  z června 1999. V dubnu 2002 je definitivní jádro z ořechu  kompletně osazeno . Původní  dubové jádro  bylo  zakonzervováno .

 Systematické restaurátorské práce začaly po vyřešení majetkoprávních vztahů k relikviáři teprve v roce 1991 pod vedením vlastníka památky - Státního památkového ústavu v Plzni a odborných komisí. Restaurováním byli pověřeni již zmínění Alena Nováková a Andrej Šumbera, kteří vypracovali návrh průzkumů a restaurování památky. 

Prameny :
CD Rom : "Relikviář sv. Maura"