Numismatické oddělení Národního muzea 

Numismatická sbírka, jeden z nejstarších fondů Národního muzea, dokumentuje vývoj peněžních prostředků, medailí a příbuzného materiálu v českých zemích a Evropě se zřetelem ke světovému vývoji. O jejím zřízení rozhodli čeští vlastenci již v Programovém Provolání k založení Národního muzea 15. dubna 1818. Základ kolekce, spadající zpočátku pod správu bibliotékářů Národního muzea, vytvořily příležitostné dary. Roku 1829 se rozšířila převodem 6.000 kusů ze sbírky Královské české společnosti a především velkorysým darem 3.760 mincí a medailí od Františka hraběte Šternberka - Manderscheida (1763-1830). 


Portrét Františka hraběte Šternberka-Manderscheida, zakladatele numismatické sbírky Národního muzea, 
olej na plátně, J. Lavos, po r. 1830 

Za působení Václava Dobruského se numismatická sbírka dále rozrostla zejména díky systematickému sběru nálezů a byla přestěhována z Nostického paláce do nové hlavní budovy Národního muzea na Václavském náměstí, kde byla také instalována první numismatické expozice. Díky péči Gustava Skalského (1891-1956) byla kolekce rozšířena z 30.000 kusů na 130.000 a stala se centrem vědeckého bádání pro celé území ČSR, byla vybudována dokonalá odborná knihovna a roku 1922 též nová expozice. V poválečném období sbírkové fondy opět rozrostly díky převodům ze zkonfiskovaného majetku do Národního muzea na tři čtvrtě miliónu kusů. V současné době obsahuje numismatická sbírka Národního muzea na 1.049.317 kusů, z nichž je odborně zkatalogizována zhruba polovina. 


Brakteát Přemysla Otakara II. (1253-1278) s nejstarším vyobrazením českého lva 60. léta 13. stol. 

Sbírka českých mincí zahrnuje ražby denárového, grošového a tolarového období. Základ tvoří staré kolekce Šternberkova, Killianova, Fialova, Zounkova a další. K unikátům patří ražby Boleslava II. s motivy ptáků, denár knížete Oldřicha, korunovační mince prvních českých králů Vratislava I. a Vladislava II. a ražby z jihomoravského nálezu v Rakvicích, dochované často pouze v jediném exempláři. Důležitý je též soubor brakteátových ražeb. Jeho součástí je též nejstarší dochované české razidlo z druhé poloviny 13. století. Sbírce grošové dominují vzácné zlaté ražby Lucemburků, především dukáty s portrétem mladého Václava IV. K unikátům souboru patří též dukát Vladislava II. Jagellonského s letopočtem 1511, který je první datovanou českou mincí, první dukát markraběte Jošta (1375-1411) a jeden ze dvou známých pražských grošů Ladislava Pohrobka (1453-1457). Tolarová část základní sbírky obsahuje ucelený výčet základních nominálů a jejich dílů, členěných chronologicky podle vlády jednotlivých panovníků, mincoven a mincmistrů. Z tolarových ražeb je proslulý šlikovský dvoutolar s letopočtem 1520 a vzácný olomoucký tolar a desetidukát moravských stavů z roku 1620. Součástí sbírky jsou též rodové ražby Rožmberků, Lichtensteinů, Eggenberků, Dietrichsteinů, Šliků, nejucelenější je soubor zlatých a stříbrných mincí frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna. 


Šlikovský stříbrný dvoutolar z r. 1520, mincovna Jáchymov, mincmistr O. Gebhart

Z církevních ražeb jsou největším souborem mince olomouckých biskupů a arcibiskupů z 16. - 19. století. 
Zvláštní celek tvoří Chaurova sbírka, vytvořená dvěma generacemi pražských starožitníků v první polovině 20. století, jejímž důležitým doplňkem je torzo sbírky denárů, brakteátů a kontramarkovaných grošů právníka Viktora Katze (1880-1940). Přehled zlatých ražeb české provenience od 14. do 19. století podává v základním výčtu sbírka pražského stavitele ing. Stanislava Vávry, jejíž chloubou je stodukát Ferdinanda III., ražba medailového charakteru z roku 1629. 


Stříbrný tolar, ražba olomouckého biskupství, František Dietrichstein (1599-1636), bez letopočtu 

Samostatnou kolekci tvoří sbírka papírových platidel. Z evropských zemí je v ní nejpočetněji zastoupeno Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko. Z mimořádných souborů se k této části sbírky řadí kolekce fiskálních cenin Ladislava Hanuse, sbírka cenných papírů ing. Vladimíra Mlcha a soubor žebračenek z období první republiky. 
Sbírka moderních mincovních platidel obsahuje téměř v úplnosti veškeré nominály ČSR, ČSSR i ČSFR, včetně pamětních mincí. Nechybí zde ani první dukát s číslem 1., věnovaný do sbírky T.G. Masarykem. Studijně cenné jsou také modely prvních československých mincí včetně nerealizovaných návrhů a rozsáhlá kolekce sádrových modelů pamětních ražeb z let 1961-1975. 
Z mezinárodního hlediska má význam především antická sbírka v počtu 20.000 kusů. Dobiášova sbírka dokumentuje vztah našeho území k římskému impériu v 1. - 3. století po Kr. Reprezentativní částí je kolekce 100 mincí římské republiky z Turnwaldovy sbírky. Pozoruhodný je též soubor cca 500 kusů antických a byzantských ražeb ze severního Černomoří. Sbírka keltských ražeb obsahuje 783 zlatých, stříbrných a bronzových mincí, náležejících k západnímu, střednímu i východnímu keltskému okruhu. Zastoupeny jsou zde i ražby dalších etnických skupin, zejména z oblasti Podunají. Mezi mincemi české ražební provenience vyniká poklad ze Starého Kolína, obsahující 304 zlatých mincí. 


Zlatý keltský statér typu mužík - kanec, nález z Peruce u Loun 

Mincovní produkce ostatních evropských zemí je většinou zastoupena nevelkými přehlednými soubory. Rozsáhlá a dosud nezpracovaná je kolekce německých států, z níž byly publikovány pouze středověké chebské mince. Rešetarova sbírka obsahuje kompletní mincovní produkci Dubrovníku. Ze sbírky Antonína Prokopa pochází unikátní ruské ražby 19. a 20. století. 
Mimořádným fondem jsou z badatelského hlediska nálezy mincí. K nejcennějším náleží velké denárové depoty především ze Staré Boleslavi a z Chrášťan, obsahující cenné materiály k mincování Slavníkovců (985-995) a knížete Jaromíra (1004-1012), a nálezy ze 13. století z Městečka Trnávka a Strmilova. 

Pro oblast medailérské tvorby je výchozí přehledný soubor o 700 kusech mapující vývoj ražené české medaile id 16. do začátku 20. století, včetně zahraniční produkce, věnované českých osobnostem a událostem. Nejcennější a nejucelenější část sbírky tvoří náboženské a portrétní jáchymovské renesanční medaile, jejichž základem je Katzova kolekce. Svátostky, poutní, bratrské a růžencové medailky i pamětní ražby na katolické církevní slavnosti jsou obsaženy ve sbírce Bedřicha Přibyla (1876-1940). Pro studium vládních medailí je prvořadá Chaurova kolekce, obsahující také abecedně řazené ražby jednotlivých míst Čech a Moravy, převážně z počátku 19. a počátku 20. století. Na ni navazuje sbírka moderní medailérské tvorby 20. století, kde jsou předměty řazeny většinou autorsky. Obsahuje ucelené soubory ražených medailí našich předních umělců (O. Španiel, M. Beutler, J.T. Fischer). Do roku 1990 byla dokumentována téměř v úplnosti česká regionální produkce a slovenská medailérská tvorba. Pozoruhodným tematickým celkem jsou portrétní reliéfy prezidenta T.G. Masaryka z Flossovy sbírky. Rozsáhlý soubor moderní skandinávské medaile byl získán darem v 80. letech 20. století. ze zahraniční medailérské produkce převládají ražené medaile 19. století, k nimž patří i soubor švýcarských školních odměn. Nově byla pomocí sponzorských darů vytvořena malá kolekce nizozemské medaile 16. a 17. století. 


Dcera španělského krále Karla V. infantka Johanna, ražená medaile ze zlaceného stříbra G.P. Poggini, po r. 1564 

Úsek faleristiky, jehož základ vytvořily řády a vyznamenání Ferdinanda d'Este a členů jeho rodiny, byl v roce 1995 rozšířen o naše moderní dekorace. Mimořádným darem byla v roce 1996 sbírka Václava Měřičky v počtu 3.146 kusů domácích a zahraničních řádů a vyznamenání s mnoha unikáty (Černá Hora, Rakousko, Polsko). Z vedlejších sbírkových fondů numismatiky je třeba připomenout sbírku mincovních patentů, starých tisků, keramiky z mincovních nálezů, sádrových odlitků, fotografií, plakátů, pozvánek a dalších materiálů, dokumentujících měnový a mincovní vývoj na našem území. Vzhledem k vysokým nárokům na bezpečnost exponátů i omezené ploše výstavních prostor mohou návštěvníci Národního muzea zatím spatřit pouze výstavu Řádů a vyznamenání evropských zemí 19. a počátku 20. století, představující reprezentativní výběr exponátů z Měřičkovy sbírky. Výstavu je možno navštívit do konce roku 2000, v budoucnu se počítá se zpřístupněním dalších dvou souborů Měřičkovy sbírky - řádů a vyznamenání Rakouska a jednotlivých německých států. 

Řády a vyznamenání evropských zemí 19. a počátku 20. století. Dlouhodobá expozice 

Expozice představuje veřejnosti téměř 400 exponátů ze sbírky Václava Měřičky, zakladatele české faleristiky a druhého největšího mecenáše numismatického oddělení. Zastoupeno je zde 17 evropských zemí, především Velká Británie, Itálie, Rusko a Francie, mnohé exponáty, z nichž mnohé, např. řády Vatikánu a severských zemí, jsou u nás zpřístupněny vůbec poprvé. 
Podstatnou část výstavy tvoří záslužné vojenské řády a vyznamenání, např. švédský Řád Meče, lucemburský Řád Dubové koruny; a řády obecně záslužné: ruský Řád sv. Vladimíra, dánský Řád Dannenbrog, vatikánský Řád sv. Řehoře Velkého a další. Vyznamenání za charitativní činnost reprezentují Řády Červeného kříže. Francouzský řád Univerzitní palmy, založený císařem Napoleonem, bývá dodnes udělován za zásluhy v oblasti vědy, umění, průmyslu, obchodu a zemědělství. Dynastické řády jsou v expozici zastoupeny Královským hohenzollernským domácím řádem, rumunským Řádem Carola I., britským Řádem sv. Michala a sv. Jiří, portugalským Řádem Kristovým, španělským Řádem Isabely Katolické či vzácným polským Řádem Virtuti militari z roku 1792. Z francouzských dekorací upoutá především vývojová řada Čestné Legie, která byla vzorem i pro řády jiných evropských zemí včetně našeho Řádu Bílého lva. Zde vystavovaný Řád Čestné Legie byl udělen ranhojiči Johannu Sekovi z Velké Bíteše samotným císařem Napoleonem po bitvě u Slavkova roku 1805. Bitvu u Hradce Králové v roce 1886 připomíná německý císařský Pamětní kříž. Pozornost upoutá např. též medailon Řádu Zlatého rouna z roku 1824, nošený španělskými královskými úředníky, či pamětní medaile vatikánského koncilu z roku 1869. 

Prameny : 
Numismatické oddělení Národního muzea 
Adresa: Národní muzeum, Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1 
Vedoucí: PhDr. Jarmila Hásková, CSc. 
e-mail: no@nm.cz 
tel.: 224 497 292

Zlato v Československu :