Mistr Jan Hus
10 000 Kč 2015
Nejznámější český reformátor, kazatel, teolog a rektor pražské univerzity, mistr Jan Hus, zasvětil svůj život snaze o reformu katolické církve. Jeho kritika tehdejších církevních praktik se však setkala s nevolí a 6. července 1415 byl jako kacíř upálen v Kostnici.
Česká národní banka v yhlásila v lednu 2014 soutěž na mimořádnou 10 000 Kč minci k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Soutěže se zúčastnilo 31 výtvarníků, kteří předložili celkem 65 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 11. března 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Přítomni byli také dva odborní poradci, ThDr. Jiří Vaníček z Církve československé husitské a prof. PhDr. Marie Bláhová, CSc. z Filosofické fakulty University Karlovy. „Mistr Jan Hus je bezpochyby jednou z našich nejvýznamnějších historických postav. Jeho mučednická smrt reformní snahy v Čechách nejenom že nezastavila, ale dokonce přispěla k jejich zesílení. Vysoká nominální hodnota mince jen podtrhuje mimořádnost této události nejen pro historii naší země,“ uvedl guvernér Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
