Medaile na návštěvu císaře Františka Josefa I. v Liberci Chyboražba medaile z roku 1891
Numismatické památky spojené se Všeobecnou zemskou a jubilejní výstavou konanou v roce 1891 v Praze patří k oblíbeným sběratelským námětům a jsou ozdobou mnohých veřejných i soukromých sbírek.
Přesto lze i dnes po více než sto dvaceti letech od konání výstavy ještě objevit při pozorném studiu sbírkových fondů dosud nepopsané exempláře (např. jiný použitý materiál, varianty provedení nápisů, opisů, detaily reliéfu a v neposlední řadě i chyboražby). Jeden takový podle mého názoru dosud neznámý exemplář bych chtěl po krátkém úvodu numismatické veřejnosti dále představit.
Všeobecná zemská a jubilejní výstava se uskutečnila v Praze ve dnech 15. 5.–18. 10. 1891. Byla to hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první české průmyslové výstavy v Praze roku 17911. Snahy zorganizovat další podobnou výstavu v Čechách se totiž začaly objevovat již od třicátých let 19. století. Teprve až návrh z roku 1887, uspořádat výstavu na oslavu jubilea první průmyslové výstavy pod protektorátem císaře a krále Františka Josefa I. uspěl. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnili ministři
vídeňské vlády, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů. Císař František Josef I. se zahájení výstavy nezúčastnil. Výstava pak probíhala
za značného zájmu veřejnosti. Uvádí se, že výstavu navštívilo kolem 2,5 milionu platících návštěvníků. Dokonce byly dny, ve kterých jich bylo více než 50 tisíc..
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Jidášových třicet stříbrných Peníze v Ježíšově době
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci,
Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ)
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ), nezná mince v pravém smyslu slova, a to z prostého důvodu, buď nebyly dosud vynalezeny nebo existovaly relativně velmi krátce a v Judsku nebyly zatím známy. Vždyť nejmladší prorocké knihy Agea, Zacharjáše a Malachiáše pocházejí z konce 6. až počátku 5. stol. př. n. l. Teprve Ezdrášova kniha (2,69) pocházející z poloviny 5. stol. př. n. l., uvádí opravdové mince - zlaté perské darejky, které darovali židovští navrátilci z Babylónie, aby sloužily k znovuvybudování jeruzalémského Chrámu.
(Původně existoval výměnný obchod zboží za zboží či za skot. Pozůstatkem toho je například latinské slovo pecunia – peníze, což je odvozeno z pecus, t.j. skot. Podobně i hebrejské kesíta se překládá jako ovce i peníz. V Gn 33,19 čteme o Jákobovi: „... a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.“
Bible se samozřejmě zabývá též majetkovými otázkami a zákony. Například je striktní zákaz půjčovat souvěrcům na úrok (Ex 22,24; Lv 25,35-37; Dt 23,20-21). V tomto případě se jedná o půjčování kousků stříbra (kesef), za které si chudák může koupit jídlo a vše nezbytně nutné k životu. Později slovo kesef dostane význam peníze).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
