VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI: Omezený režim prodejen. Je možné pouze vyzvednutí předem objednaného zboží, v dohodnutém termínu. Více na stránce Covid.
Coins

AUKCE #09220 - Sada oběžných mincí 2011 - provedení proof

AUKCE

Číslo aukce: #  09220  
Zahájení aukce: 02.03.2022  
Aukce končí:
 
13.03.2022
 
 
Vyvolávací cena: 1650,00 Kč  
Dosažená cena: 1651,00 Kč
(N25399417)

 
Cílová cena (kup teď):
 
2700,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 1652,00 Kč  
Příhozů: 1  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Sada oběhových mincí české republiky.
Obsahuje nové mince České republiky

Provedení: Špičková kvalita
Nominální hodnota: 88 Kč
Náklad: 5000 kusů.
Emise: červenec 2011


STAV

změna barvy na minci 10 Kč



PŘÍHOZY V AUKCI #09220

Zákazník Zadání limitu Dosažená cena
N25399417 05.03.2022 1651,00 Kč


STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
9738  07.01.2024  1500,00 Kč 3000,00 Kč
9483  27.03.2023  1550,00 Kč 2000,00 Kč
9284  30.10.2022  2500,00 Kč 3551,00 Kč
9220  13.03.2022  1650,00 Kč 1651,00 Kč
9083  10.03.2021  1500,00 Kč 1622,00 Kč
3462  28.10.2013  1500,00 Kč 1502,00 Kč
3332  16.09.2013  1500,00 Kč 1502,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Věčný Egypt plný zlata.

Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy. „nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a „nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.

Egypt - Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.

Zlatý písek z řek se získával pomocí vaků z ovčí vlny. Ovčí rouno tvořilo jeho vnitřní část, která se naplnila vodou. Dva muži s ním pak třásli a následně vylili vodu i s částicemi lechké zeminy. V ovčím rouně zůstaly zachycené těžké částečky zlata.

Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů kde se zachytával sediment a hromadilo zlato.

Ryzost egyptského zlata byla obvykle 17 – 23,5 karátů. Nejčastější příměsí ve zlatých slitinách bylo stříbro.

Je zajímavé že stříbro považovali Egypťané pouze za jeden z druhů zlata. Nazývali jej "bílé zlato".

Zlato zpracovávali tepáním, gravírováním a osazovali jej drahými kameny. Zlato zdobilo obelisky, sloupy, nábytek a vyráběly se z něj šperky, amulety i pohřební masky. Zlato mělo pro posmrtný život magický význam. Egypťané jej vnímali jako záruku nesmrtelnosti. Proto jím zdobili jak chrámy tak i hrobky.

Obrovské prostředky věnované k zajištění dostatku zlata pro záhrobní život zdánlivě dusily ekonomiku země a jsou považovány za umrtvování kapitálu. Někteří badatelé se ale na tuto záležitost dívají jinak. Ačkoliv Egypt v podstatě neznal peníze, roli univerzálního oběživa zde zastávalo zlato. Královské pohřby z tohoto pohledu byly způsob "ukládání" zlata, jehož množství v oběhu se tím po mnoho generací udržovalo na konstantní úrovni. Chránili se tak před inflací.

Zlato bylo v Egypťe opravdu všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce egyptskému faraonovi Thutmose IV.: „Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku "

I dnes můžeme obdivat krásu zlatých mincí s důvěrně známými motivy starověkého Egypta. Pyramida. Hieroglyf. Scarabeus. Mumie. Symboly věčného Egypta a jeho nesmrtelných faronů nalezneme na nových mincích, které vydává mincovna PobJoy. Jde o první mince na světě, které jsou raženy ve tvaru pyramidy.



LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...