Jak nekoupit falzum 3. část
K tématu falešných mincí se vracím daleko dříve, než jsem očekával.
K napsání dalšího pokračování mne přiměla skutečnost, že na
numismatickém trhu se začala objevovat falza vzácných československých
mincí. Mají svůj původ v Číně, kde jsou legálně průmyslově vyráběna,
protože jejich výroba stejně tak jako výroba mnohých jiných padělků není
dle tamních zákonů trestná. Jsou spolu s velkým množstvím raritních mincí
mnoha států celého světa oficiálně nabízena ke koupi na internetu, a to na
adrese internetového obchodu www.jinghuashei.com.
Případný zájemce si může vybrat především z obrovské nabídky mincí USA, a to od dolarů z let 1794 až 1804 přes různé půldolary, čtvrtdolary, 20centy, dimy a půldimy, tří a dvoucenty, měděné a stříbrné centy 1792 až po zlaté dvaceti-, deseti-, pětia dvouapůldolary.
Sběratelsky zajímavé jsou pro české numismatiky i ražby německé. Z nich jsou nabízeny různé 2tolary, např. augsburský 2tolar 1645 s titulem Ferdinanda III., KM:77, Dav.:5039, bavorský svatební 2tolar Ludvíka I. z roku 1842, KMG.:431.1, hannoverský 2 tolar/3 ½ gulden Jiřího
V. 1855 B, KMG.:229 nebo pruské 2 tolary 1841 A, 1842 A. Lze koupit i německé koloniální ražby, konkrétně 5 marku 1894 Nová Guinea nebo 2 marku 1893 a 1894, obě Německá Východní
Afrika.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012