VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI: Omezený režim prodejen. Je možné pouze vyzvednutí předem objednaného zboží, v dohodnutém termínu. Více na stránce Covid.
Coins

AUKCE #06929 - Sada 1Oti mincí KPTD v špičkové kvalitě.

AUKCE

Číslo aukce: #  06929  
Zahájení aukce: 27.02.2017  
Aukce končí:
 
13.03.2017
 
 
Vyvolávací cena: 145000,00 Kč  
Dosažená cena: 145000,00 Kč  
Cílová cena (kup teď):
 
152000,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 145000,00 Kč  
Příhozů: 0  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ je cyklus 10ti mincí z ryzího zlata, který Česká národní banka vydala od roku 2006 do roku 2010. Tato kolekce mincí mimořádným způsobem reprezentuje české kulturní dědictví.




PŘÍHOZY V AUKCI #06929

Na tuto aukci zatím není přihazováno



STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
10111  13.10.2024  265000,00 Kč 266003,00 Kč
9966  09.06.2024  250000,00 Kč 265001,00 Kč
9419  12.02.2023  305000,00 Kč 305002,00 Kč
9216  13.03.2022  316000,00 Kč 350001,00 Kč
6579  04.12.2016  145000,00 Kč 145001,00 Kč
1842  01.10.2012  97000,00 Kč 97001,00 Kč
1790  03.09.2012  101000,00 Kč 101001,00 Kč
1482  24.06.2012  150000,00 Kč 155001,00 Kč
1048  20.02.2012  135000,00 Kč 150000,00 Kč
603  16.05.2011  135500,00 Kč 137150,00 Kč
323  10.01.2011  143550,00 Kč 145500,00 Kč
155  28.11.2010  132000,00 Kč 145000,00 Kč
24  24.10.2010  124000,00 Kč 135500,00 Kč




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (33) Známky na železnici I.

Kovové známky jako náhrada či předplatné jízdného podobné ražbám vydaným městskými dopravci, jež byly popsané v M+B 4/2011, nejsou z našich železnic známé.

hromadná přeprava osob po kolejích není vymožeností starého data. Poprvé se železniční vagóny tažené koňmi daly do pohybu 2. srpna roku 1832 z Českých Budějovic do lince, první veřejné železnici na evropském kontinentě. Brzy však koňskou sílu nahradila pára. Éru pravidelné železniční dopravy u nás zahájil vlak tažený parní lokomotivou, který vyjel 6. června 1839 na trati Vídeň Břeclav. následující doba byla v Rakousko-uhersku obdobím prudkého rozvoje železnice, na kterém se významně podílely soukromé společnosti1. Jejich názvy zachycují známky, které vydaly na železnicích působící organizace.

Zachovaly se však známky pomocných či návazných zařízení, jakými jsou kupříkladu železniční výtopny, dílny a opravny, nádražní restaurace, úschovny a podobně. Nejpočetnější skupinou ražeb spojených se železnicí jsou ražby potravinových skladů. Nutno konstatovat, že účel některých známek se železničním emblémem není z jejich obrazu jasný.

K železnicím patřily zaměstnanecké konzumní spolky, které pro své interní potřeby emitovaly známky k nejrůznějším účelům, především však s peněžní nominální hodnotou. Většinou mají vyobrazené železniční emblémy a často krácený, zpravidla německý název železniční společnosti, při které spolek působil.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.



Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)

Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.

Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.

Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...