Světové investiční mince (4) American Eagle
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se budeme zabývat legendárním Eaglem ze Spojených států amerických.
Mince se symboly Spojených států amerických, postavou kráčející Svobody (Miss Liberty) na líci a orlem mořským bělohlavým na rubu, je nejprodávanější investiční mincí na světě. A zároveň také nejlikvidnější. Americký orel je vyroben ze zlata s příměsí mědi (5,33 %) a stříbra (3 %), což zvyšuje jeho odolnost proti otěru. Skutečný obsah žlutého kovu je ale stejný jako například u čtyřiadvacetikarátové mince Wiener Philharmoniker ražené v Rakousku. To znamená, že majitel eagla o svou troyskou unci zlata rozhodně ošizen nebude.
Standardní investiční American Eagle razí mincovna Spojených států (United States Mint) od roku 1986, a to ve zlatém i stříbrném provedení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
LIBROVÁ BANKOVKA Předchůdce slavné mince
Roku 1694 založil anglický král Vilém III. nový bankovní ústav The Governor and Company of Bank of England, později zkrácený na Bank of England.
Hlavní úlohou této instituce bylo především zajištění finančních prostředků na vedení války proti Francii.
Záhy po svém vzniku začala banka emitovat směnky za uložené vklady podobné těm, které upisovali zlatníci. Směnky byly zprvu psány ručně na bankovní papír signované úředníkem. Později se pak přešlo na tištěné bankovky. Roku 1696 bylo rozhodnuto nevydávat bankovky nižší než 50 £ díky čemuž se využívaly především zámožní měšťané, šlechtici a obchodní společnosti. V průběhu 18. století banka postupně přešla na bankovky ve formě tiskopisů, kdy první číslice byla tištěna a další se již dopisovaly ručně. Zprvu se vydávaly hodnoty od 20 do 100 liber. V roce 1759 ale nedostatek zlata zapříčiněný sedmiletou válkou donutil banku po prvé vydat bankovku po 10 £. Roku 1793 si poté válka proti revoluční Francii vynutila nový nominál po 5 £. V první polovině 19. století prudce vzrostl státní dluh. Zatímco v roce 1700 činilo zadlužení 1,2 milionu liber, tak koncem napoleonských válek se vyšplhalo až na
850 milionu liber. Následkem toho došlo k omezení plateb v bankovkách ve zlatě, které trvalo až do roku 1821. Jako kompenzace nedostatku drobných mincí začala poté banka od roku 1797 emitovat 1 a 2 librové bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
