Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky
Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.
Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
POKLADY LATINSKÉ AMERIKY (2)
República Federal de Centroaméricaa Kostarika 1841–65
Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.Španělsko oslabené napoleonskými válkami začalo postupně ztrácet kontrolu nad svým zámořským impériem. V roce 1821 skončila jedenáct let trvající mexická válka za nezávislost a Místokrálovství Nové Španělsko se stalo Mexickým císařstvím. Spolu s Mexikem získaly nezávislost i země Střední Ameriky, které se v roce 1824 spojily ve federaci República Federal de Centroamérica. Zlaté a stříbrné mince federace se sluncem nad horami a stromem Ceiba byly raženy ještě deset let po jejím rozpadu a byly často kontramarkovány Kostarikou která tak řešila nedostatek vlastních mincí v oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
