Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.
V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.
Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát
navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní
se mnou jít.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
VPÁDY PŘEMYSLA OTAKARA II. NA SLOVENSKO vo svetle nálezov mincí
V uvedenom príspevku sa budem venovať pomerne krátkemu časovému úseku v dejinách dnešného Slovenska.
Spomínané obdobie môžeme vymedziť rokmi 1271-1273, prípadne 1277/78 kedy nezhody medzi uhorskými kráľmi Štefanom V. (1270-1272), Ladislavom IV. Kumánskym (1272-1290) a rakúskym vojvodom Přemyslom Otakarom II. (1251-1276) prerástli do otvoreného vojenského konfliktu.
Tento konflikt vyústil až do vojenských vpádov Přemysla Otakara II. na územie dnešného juhozápadného Slovenska, ktoré bude aj predmetom nášho skúmania. Prvá výprava Přemysla Otakara II. sa začala v polovici apríla 1271 a bola reakciou na vyplienenie Dolného Rakúska Štefanom V. v roku 1270. V rámci tohto ťaženia dobyli Přemyslove vojská väčšiu časť juhozápadného Slovenska. Okrem menších opevnení a hradov ako Devín, Stupava, Svätý Jur, Pezinok a Červený Kameň sa mu podarilo dobyť aj väčšie mestá, vrátane Bratislavy a Nitry. V rámci tohto ťaženia však došlo len k jedinej väčšej bitke, ktorá sa odohrala 2. júla 1271 pri Mošoni. Tá sa skončila jednoznačným víťazstvom Přemyslových vojsk.Ešte v tento deň došlo k podpísaniu mieru medzi oboma panovníkmi. Nepriateľstvo a napäté vzťahy medzi súperiacimi stranami však pretrvávali aj naďalej a neskončili sa ani po nástupe Ladislava IV. na uhorský trón. Krátko po prvej výprave sa začala opäť vojna medzi oboma kráľmi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
