Aukce #04399 - 10/11/2014 | r. 2003 150. výročí narození Josefa Thomayera Proof

AUKCE #04399 - r. 2003 150. výročí narození Josefa Thomayera Proof

POLOŽKA
r. 2003 150. výročí narození Josefa Thomayera Proof

AUKCE

Číslo aukce:	# 04399
Zahájení aukce:	10.11.2014
Aukce končí:	24.11.2014
Vyvolávací cena:	2200,00 Kč
Dosažená cena:	2200,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	2400,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	2200,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autoři L. Kozák, J. Oplištil
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
síla: 2.2 mm
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana b.k.: vroubkovaná,
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
rok 2002 provedení Proof - limit 4500 ks
b.k. - limit 14000 ks

PŘÍHOZY V AUKCI #04399

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
5677	04.01.2016	2000,00 Kč	2001,00 Kč
5230	03.08.2015	2200,00 Kč	2201,00 Kč
5170	20.07.2015	2200,00 Kč	2400,00 Kč
4987	22.06.2015	2200,00 Kč	2201,00 Kč
4844	11.05.2015	2200,00 Kč	2201,00 Kč
4667	02.03.2015	2200,00 Kč	2204,00 Kč
4640	16.02.2015	2500,00 Kč	2800,00 Kč
4183	21.07.2014	2200,00 Kč	2201,00 Kč
3933	28.04.2014	2200,00 Kč	2201,00 Kč
3706	03.02.2014	2200,00 Kč	2201,00 Kč
3592	09.12.2013	2200,00 Kč	2223,00 Kč
3501	11.11.2013	2200,00 Kč	2201,00 Kč
3410	14.10.2013	2200,00 Kč	2201,00 Kč
1256	01.05.2012	2300,00 Kč	2500,00 Kč

UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012