Nejkrásnější mince na světě má 10. let !
Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí soutěž Mince roku 1999.
Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Soutěžilo se v několika kategoriích, např. nejlepší oběžná mince, nejumělečtější mince, nejlepší zlatá mince, mince k aktuální události, a také o celkové prvenství. Pro rok 1999 bylo vyhlášeno deset kategorií, v nichž zvítězily mince z celkem šesti zemí, a to z Itálie, Rakouska, Velké Británie, USA, Lotyšska, Ukrajiny a České republiky. Celkové prvenství získala italská stříbrná pětitisícová mince s námětem Svět obklopený ptáky a hvězdami, která současně zvítězila v kategorii nejumělečtější mince roku. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v Cobb Galleria Center v Atlantě.
Česká republika získala první cenu v kategorii nejlepší zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Minci podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla razila Bižuterie Česká Mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou, která už od roku 1994 razí všechny české mince, oběžné i pamětní.
Ze světa kovových známek (27)
České chmelové známky II
Nejvíce chmelařů v historii – 11 430 potenciálních vydavatelů známek, je uváděno v roce 1929, kdy také na 17 264 hektarech kulminovala rozloha chmelnic v Československu. Na jejich množství měla dopad i první pozemková reforma, při níž zejména drobný příděl půdy uvedl do pohybu tisíce lidí. Zlevnění výroby účelových známek ve 20. letech minulého století spustilo lavinu i v ražbě chmelových známek. Dochovaný materiál ukazuje, že známky si nechali razit i chmelaři hospodařící na nepatrných rozlohách chmelnic.
Z úvodu by se mohlo zdát, že již z období před druhou světovou válkou existují tisíce chmelových známek. Taková je i představa většiny sběratelů, a tak není o tyto zajímavé a často mimořádně vzácné bohemiky zájem srovnatelný se známkami pivovarů. Skutečnost je ale poněkud jiná. Počet ražených známek kolísal od pár set kusů po emise několikatisícové v ydané velkostatky a později JZD a ČSSS. Většina českých chmelov ých známek byla ražena v počtu kolem 400 kusů a ve srovnání s mincemi raženými v miliónov ých nákladech tak patří ke vzácným ražbám. Fakt, že po skončení platnosti byly často jako bezcenné likvidovány celé emise, v ysvětluje velkou vzácnost některých dochovaných známek, jimž se zničení vyhnulo. Na otázku poměru odborně ražených a svépomocí zhotovených známek nelze za současného stavu bádání jednoznačně odpovědět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.