Temná místa našich dějin Padesátá léta na pamětních medailích
Historická témata se druží k pojmu pamětní medaile úplně organicky.
Čím hlouběji však sáhneme do historie, tím bezpečnější terén nacházíme. Uběhl už dlouhý čas a generace historiků absolvovaly nezbytné a opakované názorové střety, aby se posuzování jednotlivých dějinných událostí nakonec přiblížilo objektivnímu výkladu. Na této cestě pak historiky, s obvyklým zpožděním, následuje také většina společnosti. Jestli se ale ohlédneme jen o jednu nebo dvě generace zpět, bude situace úplně jiná. Interpretace nedávné historie nadále rozděluje a zatěžuje společnost.
Problémy s vlastními novodobými dějinami bývají markantní zejména v obdobích následujících po změnách režimu. Dříve narození to jako děti mohli sledovat u našich západních sousedů. Oba tehdejší německé státy, které se postupně zformovaly po roce 1945, dostaly šanci k historické sebereflexi. Bylo jistě poučné pozorovat v průběhu druhé poloviny minulého století, jak rozdílně ji tehdejší NSR a NDR využily. Obyvatele naší země tehdy asi nenapadlo, že se v podobné situaci jednou octnou sami. V našich novodobých dějinách jsou dva letopočty označující dvě poslední zásadní změny politických systémů. Oba roky, 1948 a 1989, zároveň ohraničují dlouhé období, kdy naše dějiny určovala hegemonie jedné strany. Oněch jednačtyřicet let, kdy komunistická strana modelovala generace občanů naší republiky, nepředstavuje jednolitý celek. Míra indoktrinace byla různá a historikové se již většinou shodli, že skutečně brutální formy měla v padesátých letech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Poklad v Kašperských horách
Kašperské Hory, 17.5.2009 - Náměstí v Kašperských Horách na Šumavě ukrývalo numismatický poklad.
Okolo tří a půl tisíc mincí, které pochází ze 17. století, našli archeologové, když prozkoumávali v jihozápadní části náměstí bývalou hornickou šachtu. Našly se mince různých ražeb z období třicetileté války.
Nalezli je pracovníci českokrumlovské firmy Archaia Jih, která výzkumné práce v Kašperských Horách provádí.
Mince našli dělníci zhruba 40 centimetrů pod zemí, byly uloženy v keramickém hrnci s dřevenou pokličkou u základů historického objektu masných krámů. Stříbrňáky dohromady váží okolo pěti kilogramů.
Jak potvrdil Jiří Orna ze Západočeského muzea v Plzni, poklad patří mezi skutečně výjimečné.
Nikdo si zatím netroufá odhadnout, jakou hodnotu bude nález mít. Cenu pokladu určí až odborné expertízy, které několik týdnů potrvají. Mince jsou zatím v rukou odborníků z klatovského muzea kteří je čistí a třídí.
