Temná místa našich dějin Padesátá léta na pamětních medailích
Historická témata se druží k pojmu pamětní medaile úplně organicky.
Čím hlouběji však sáhneme do historie, tím bezpečnější terén nacházíme. Uběhl už dlouhý čas a generace historiků absolvovaly nezbytné a opakované názorové střety, aby se posuzování jednotlivých dějinných událostí nakonec přiblížilo objektivnímu výkladu. Na této cestě pak historiky, s obvyklým zpožděním, následuje také většina společnosti. Jestli se ale ohlédneme jen o jednu nebo dvě generace zpět, bude situace úplně jiná. Interpretace nedávné historie nadále rozděluje a zatěžuje společnost.
Problémy s vlastními novodobými dějinami bývají markantní zejména v obdobích následujících po změnách režimu. Dříve narození to jako děti mohli sledovat u našich západních sousedů. Oba tehdejší německé státy, které se postupně zformovaly po roce 1945, dostaly šanci k historické sebereflexi. Bylo jistě poučné pozorovat v průběhu druhé poloviny minulého století, jak rozdílně ji tehdejší NSR a NDR využily. Obyvatele naší země tehdy asi nenapadlo, že se v podobné situaci jednou octnou sami. V našich novodobých dějinách jsou dva letopočty označující dvě poslední zásadní změny politických systémů. Oba roky, 1948 a 1989, zároveň ohraničují dlouhé období, kdy naše dějiny určovala hegemonie jedné strany. Oněch jednačtyřicet let, kdy komunistická strana modelovala generace občanů naší republiky, nepředstavuje jednolitý celek. Míra indoktrinace byla různá a historikové se již většinou shodli, že skutečně brutální formy měla v padesátých letech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
JERUZALÉM ZE ZLATA
Budova Nejvyššího soudu
O řadě izraelských zlatých investičních mincí vydaných Izraelskou bankou (Bank Jisrael) jsem psal v číslech 6/2014 a 4/2015 tohoto časopisu. Řada se postupně doplňuje o nové mince s architektonickými památkami a skvosty Jeruzaléma. V loňském roce tuto řadu doplnila zlatá uncová mince v hodnotě 20 NIS, na jejímž reversu je vyobrazena budova Nejvyššího soudu.
Roku 1986 byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž na návrh budovy Nejvyššího soudu v Jeruzalémě. Soutěže se zúčastnilo mnoho významných architektů, mezi nimiž byli například americký Richard Meier nebo mexický architekt Ricardo Lagorreta. Soutěž nakonec vyhráli dva izraelští architekti Ram Karmi a jeho sestra Ada Karmi-Melamed. Po několikaleté výstavbě byla roku 1992 budova Nejvyššího soudu dokončena a slavnostně otevřena.
Dvacetišekelová mince má shodné parametry s předchozími mincemi této řady: Průměr 32 mm, hmotnost 31,1 g, ryzost 999/1000 Au a počet vydaných mincí 3600 kusů. Jako u předchozích mincí této řady je jednotný avers. V jeho horní části je státní znak Izraele. Pod ním je vyobrazení lva, který je symbolem Judska a izraelského kmene Juda. Reliéf lva je převzat z pečetítka pocházejícího z 8. století př. n.l. a nalezeného během vykopávek na Tel Megido.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
