NEOBVYKLÁ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1679 z opolské mincovny
Je všeobecně známé, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) bez jakýchkoli pochyb patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují také výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich je jedna z níže popsaných grešlí opatřených letopočtem 1679. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší alespoň dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb.
Postupným probíráním svého archivu, ve kterém mám podchyceny stovky slezských grešlí pocházejících v drtivé většině z vládních mincoven a opatřených letopočty v rozmezí od 1624 až do 1737 (ročníky, ty py, varianty a dobová falza), čas od času objevím nové dosud nepublikované ty py nebo varianty. Výsky t kombinace ozdobných znamének, kterou chci veřejnosti představit, použité na ražbě s letopočtem 1679, nebyl zaznamenán na žádné jiné dnes známé grešli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.
Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.
Matyáš Bernard Braun
Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
