Moravské mince doby husitské Zajímavé aukce z Nume.cz
V letech 1419-1458, v době husitského revolučního rozvratu a po celé následující dlouhé období politické stabilizace českého království, zůstávala nejvýznamnější moravská města pevnou oporou katolické císařské, královské a markraběcí moci.
Zatímco mocenská většina Čech se dlouhodobě přiklonila na stranu revoluce, na Moravě zůstávala vrcholná politické moc v rukou jejích odpůrců. Mince z této doby slouží jako doklady hospodářského a politického rozmachu moravských měst.
Po smrti Václava IV. (+1419) se vlády na Moravě ujal Václavův nevlastní mladší bratr a římský císař Zikmund Lucemburský (+1437). Tento vývoj vyvrcholil v roce 1423, kdy byl ze Zikmundovy iniciativy jmenován moravským markrabětem Albrecht Rakouský z rodu Habsburků (+1439) a Morava tak byla fakticky, až do zvolení Albrechta Rakouského českým králem, odtržena od Čech.
Období 20. a 30. let 15. století patří s ohledem na intenzitu a různorodost ražby k nejvýznamnějším kapitolám středověkého moravského mincovnictví. Za zcela odlišných ekonomických a politických okolností navázala moravská mincovní výroba doby husitské, po krátké proluce v letech 1411-1419, na bohatou mincovní činnost moravského markraběte Jošta (+1411) reprezentovanou staršími dvoustrannými ražbami denárového typu s písmeny IO a mladšími jednostrannými penězi a haléři fenikového typu se šachovanou orlicí raženými od 90. let 14. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Nomen omen Nové projekty Pražské mincovny
Emisi, která je v České republice svým rozsahem naprosto ojedinělá, představila nedávno
Pražská mincovna. Na medailonech z drahých kovů se totiž objeví všechna jména českého
i slovenského kalendáře.
Mezi zajímavé novinky se řadí i kolekce astrologických znamení.
Medailony obou nových emisí představují ekvivalent působivého a hodnotného dárku.
Projekt nazvaný Jména českého kalendáře nemá zřejmě v české medailérské tradici obdoby. Vždyť jen pro vyražení české verze medailonů ve dvou velikostech mincovna potřebovala zhruba
osm set čtyřicet razidel. „To představuje téměř čtyři metrické centy kvalitní kalené oceli,“ poznamenal technik Pražské mincovny Michael Kovář.
Pamětní medailony s křestními jmény mincovna razí v ryzím zlatě a čistém stříbře, vždy ve dvou velikostech. Prestižní zlatý má hmotnost jedné trojské unce (31,1 g), stejně jako
jeho stříbrný ekvivalent. Menší zlaté provedení váží 15,55 g, což je polovina trojské unce, malý stříbrný medailon má hmotnost 13 gramů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012