Bhútán Stručné poznámky k notafilii
V úvodu je potřebné vzpomenout vývoje bhútánského monetárního systému. Základní měnovou jednotkou je 1 ngultrum.
Ten byl zaveden v roce 1974, kdy vystřídal bhútánskou rupii. Bhútánská rupie byla v paritě s indickou rupií (viz dále), která v Bhutánu obíhala společně s rupií bhútánskou.
V roce 1928 se začala razit mince v hodnotě půl bhútánské rupie, označována jako 1 tikčung. Podobnou mincí byla zlatá mince 1 sertum, která odpovídala 100 bhutánským rupiím (v téže paritě indickým rupiím). Byla určena výhradně sběratelským účelům.
Prvním emitentem bankovek Bhutánu byl Royal Government of Bhutan.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III
Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.
Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.
Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
