Beran - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Beran je nejenergičtějším znamením zvěrokruhu. Slunce, které vstupuje do prvního znamení v den jarní rovnodennosti zde započíná nový cyklus. Jedná se o znamení pod vládou bojovné a odvážné planety Mars. Lidé pod jeho vládou jsou nezávislí, dynamičtí, odvážní, mají nadbytek energie, nosí v sobě touhu prosadit se za každou cenu . Jedná se o znamení velkého sebevědomí, ctižádosti.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i Jan Ámos Komenský, Leonardo da Vinci, Charles Chaplin, Jean Paul Belmondo, Quentin Tarantino, Vincent Van Gogh nebo Gary Kasparov.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. Další mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Berana. Nové mince s vkládanými zirkony navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Mince jsou raženy z tzv. stearlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Mají průměr 38.61 mm. Každá váží 28.28 gramu. Emitentem vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
