Kalendárium 2013 Příprava emise
Seznam titulů pro novou ročníkovou sbírku Kalendárium 2013 zveřejnila před několika dny Pražská mincovna.
Nová kolekce, podobně jako tomu bylo u letošního Kalendária, bude připomínkou výročí významných osobností a událostí české i světové historie.
První ročníkovou sbírku začala Pražská mincovna razit v rekordně krátkém čase, tedy už zhruba půl roku po svém vzniku. Připomeňme si, že kolekci koncem minulé zimy zahájila stříbrná a zlatá medaile věnovaná slavné české herečce Nataši Gollové, vytvořená podle návrhu jabloneckého medailéra Josefa Oplištila. A významná herečka předválečné československé kinematografie nebude chybět ani v Kalendáriu s číslovkou 13. Tentokrát se bude jednat o slavnou Zitu Kabátovou, která by 27. dubna příštího roku oslavila sté narozeniny. Do galerie významných jmen v pořadí druhého Kalendária přibudou osobnosti blízké
i dávnější historie z oborů literatury, vědy, sportu, politiky, techniky, hudebního umění i vojenství.
„Na medailích z drahých kovů se objeví jména jako Franz Kafka, Olga Havlová, Otto Wichterle, Jean Marais, Pierre de Coubertin nebo například Albrecht z Valdštejna,“ prozradil některé z titulů mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Na medailích budou umělecky ztvárněny také události, které podstatně ovlivnily dějiny, nebo se staly milníky vědeckého bádání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.
Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
