KLASIFIKACE METALICKÝCH
oblastí bankovek [výběr]
Na začátku našeho rozkladu bude asi dobré připomenout si základní charakteristiku významných ochranných prvků bankovek, mající tzv. metalický charakter. Ten je dán procentním zastoupením kovů, z nichž nejvíce častým je hliníková a bronzová folie.
Pokud se zmíníme obecně o holografii, je potřeba jako první poznámka, že hologram (=holografie) se rozděluje na hologram ražený a hologram klasický. Ražený hologram představuje skutečná kovová folie, která postrádá plasticitu. Klasický hologram využívá odraženého světla jednak pro změnu barevné škály při pohledu na jeho povrch pod různým úhlem a současně umožňuje detekovat plasticitu v šíři dvou až tří vrstev. Ty nemusí být viditelné současně. Nesprávná je úvaha, že takto charakterizovaný klasický hologram je v podstatě kinegram. Také v literatuře se často setkáváme s tvrzením, že kinegram díky nevhodnému popisu může budit dojem, že se jedná v podstatě o hologram. Takovou chybu je možné nalézt i na oficiálních stránkách některých národních bank. Rovněž zmínka o možnosti hologram (obecně) prosvítit není pravdivá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Ze světa kovových známek (11) Hrací známky I.
Ražba hracích známek má v Čechách poměrně dlouhou historii.
Spielmarky či známky
ku hře, jak se nejstarší nazývaly v obou úředních jazycích Českých zemí v období
Rakouska-Uherska, ale nedoznaly u nás tak velkého rozšíření jako v Německu, kde je
razily zejména norimberské ražebny od 19. století v tisících druzích.
Když ve druhé polovině 17. století skončilo počítání na linkách (viz M&B 4/2010, str. 11 ) a přestalo se užívat početních peněz, které ztratily svou původní funkci, jejich výrobci
ještě dlouho dále označovali své ražby jako početní peníze – Rechenpfennige, ačkoliv to byly žetony1 s obrazovými motivy zrcadlícími politickou situaci především v Německu či v zemi, kam směřoval jejich export. Od konce 18. století začali výrobci početních peněz značit své produkty ražené někdy ze stejných razidel, která byla užita u početních peněz, nejprve francouzsky Ietton, Jeton, později i německy Spiel Mark, Spielmarke a Spiel Münze2. V 19. století se špílmarky staly hlavním výrobním sortimentem norimberských ražeben, i když ještě ve druhé polovině tohoto století někteří výrobci patrně z tradice ojediněle některé ražby značili Spiel und Rechenpfennig. Ražbou hracích známek norimberské ražebny pokračovaly v tradici odvíjející se od konce 15. století. Dominantní postavení získala v této oblasti firma Lauer, činná doposud. Od 19. století byly v Německu ražené i speciální hrací známku pro určité karetní hry, jakými byly skat, poker, bridge, Boston či whist. Tento typ hracích známek české provenience není znám.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
