Stříbrná mince k výročí rozluštění chetitštiny
200 Kč 2015
Počátkem 20. století byl v Malé Asii objeven velký archiv patřící bývalým chetitským králům obsahující neznámou řeč, se kterou si badatelé nevěděli rady. Bedřich Hrozný, patrně nejvýznamnější český orientalista, přijal pozvání do Istanbulu, aby zpracovával klínopisné texty. Se svým objevem vystoupil na přednášce „Rozluštění chetitského problému“, kde také přednesl první větu, kterou rozluštil: „Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti.“ Výsledky svého bádání následně shrnul v knize „Jazyk Chetitů“, která se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v dějinách světové orientalistiky. Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou minci k 100. výročí rozluštění chetitštiny českým orientalistou Bedřichem Hrozným. Mince o nominální hodnotě 200 Kč bude je prodeji od 3. června 2015.
V listopadu 2013 vyhlásila ČNB soutěž na pamětní stříbrnou minci ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným. Soutěže se zúčastnilo 20 výtvarníků, kteří předložili celkem 40 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 28. ledna 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Jako odborný poradce se vyhodnocení soutěže zúčastnil Ondřej Rašín, ředitel Muzea Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
