Vratislav II. a Vladislav II. Novinky z cyklu Korunovace českých králů
Volný cyklus pamětních medailí Pražské mincovny Korunovace českých králů obohatily dvě novinky.
Jako autor je pod nimi podepsán výtvarník Zbyněk Fojtů. Jedna připomíná prvního českého krále Vratislava II., druhý titul odkazuje na korunovaci jeho vnuka Vladislava II. Medaile jsou vyrobeny z čistého stříbra. Ještě letos mincovna plánuje i ražbu stejného motivu do zlata.
Autorem návrhů pro nové pamětní medaile, které připomínají první české korunované krále, je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Při navrhování a modelování medailí typologicky vycházel z předcházejících korunovací českých králů, jichž je také autorem. „V portrétech panovníků jsem se snažil vyjádřit románskou dobu, ve které oba panovníci žili. Mým záměrem bylo také přenést určitou monumentalitu, kterou jsem cítil v malířských vyobrazeních králů,“ přiblížil výtvarník. Prozradil, že u medaile Vratislava II. chtěl co nejvýstižnějším způsobem znázornit románskou knižní malbu, kterou velmi obdivuje. „Na obou medailích je strukturální modelací denárů znázorněna doba, ve které byly mince vyraženy,“ dodal Zbyněk Fojtů.
Totožný motiv ponesou i medailony z čistého zlata. „Se stříbrnými mají společný průměr a hmotnost, vnějšími parametry se budou lišit pouze v síle materiálu,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
