Aukce #08041 - 3/10/2018 | 2018 - 10 € - Uznanie slovanského liturgického jazyka

AUKCE #08041 - 2018 - 10 € - Uznanie slovanského liturgického jazyka – 1150. výročie Ag b.k.

POLOŽKA
2018 - 10 € - Uznanie slovanského liturgického jazyka – 1150. výročie Ag b.k.

AUKCE

Číslo aukce:	# 08041
Zahájení aukce:	03.10.2018
Aukce končí:	21.10.2018
Vyvolávací cena:	710,00 Kč
Dosažená cena:	711,00 Kč (Nick41055)
Cílová cena (kup teď):	860,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	712,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 EUR
autor: Mgr. art. Roman Lugár
rytec: Dalibor Schmidt
razila: Mincovňa Kremnica

průměr: 34 mm
hmotnost: 18 g
ryzost: 900/1000 Ag
hrana: hladká s opisem: 'Konštantín a Metod • pápež Hadrián II. • Rím'

náklad provedení Proof: 5 900 ks
náklad provedení b.k.: 2 900 ks
limitovaný náklad max.: 11 000 ks
emise: 28.2.2018

PŘÍHOZY V AUKCI #08041

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick41055	17.10.2018	711,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8041	21.10.2018	710,00 Kč	711,00 Kč

Svatováclavské dukáty Pražské mincovny

Pojem svatováclavský dukát přežil v obecném povědomí staletí a zapomenutí mu rozhodně nehrozí ani v moderním věku.

Zásluhu na tom má i Pražská mincovna, která razí kolekci pamětních medailonů inspirovaných právě svatováclavskými dukáty. Poslední z nich, desetidukát, měl premiéru na letošním veletrhu Collecta ve Slovinsku.

Zvyk vyobrazovat patrona českých zemí svatého Václava na mincích započal už za vlády přemyslovského knížete Jaromíra ve 12. století a nekončí ani v současnosti.
Tradici prvorepublikových svatováclavských dukátů, které byly obchodními mincemi mladé Československé republiky, připomíná také kolekce pamětních dukátových medailí z Pražské mincovny. Ta obsahuje čtyři dukátové nominály, pro něž předlohy vypracoval přední český výtvarník Vladimír Oppl.

Nejmenší se měl stát českou korunovou mincí
První z řady a zároveň nejmenší je dukát, jehož lícní strana pochází už z roku 1993. Původně byl totiž určen pro českou oběžnou korunovou minci. „Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor výtvarného návrhu Vladimír Oppl. Ražba má hmotnost 3,45 gramu.
Stejný motiv nese i lícní strana většího dvoudukátu, který váží necelých sedm gramů.
Vyobrazení svatého Václava s praporcem se svatováclavskou orlicí je zase společné pro další dva dukáty z kolekce. „V pravé ruce má Václav křížek, který nosil na řetízku. Za ním je stylizovaná svatozář spolu s křížem, symbolem křesťanství,“ popsal avers Vladimír Oppl.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

Holdování v Namuru v 18. století

Pamětní ražby Karel VI.– František II.

Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.

Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.