FENOMÉN LIBRA Příběh librové mince 1983–2017
Librová mince slouží obyvatelům Spojeného království 34 let během kterých se na ní vystřídalo 25 reversů se symboly této hrdé země.
Byla to její hodnota, která způsobila že nakonec podlehla v nerovném boji s padělateli. 28. března 2017 proto vstoupila do oběhu nejbezpečnější mince světa, která vyzbrojena nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi, má před sebou nelehký úkol obnovit důvěru ve zkompromitovaný nominál.
STRUČNĚ DĚJINY LIBROVÉ MINCE 1983-2016
Libra: bankovka a mince
Historie librové mince začíná roku 1489, kdy Jindřich VII. zavedl zlatý sovereign. Moderní sovereign byl znovu zaveden roku 1817 a byl používán jako mince s hodnotou Ł1 až do poloviny První světové války, kdy byl postupně nahrazován bankovkou. Roku 1978 byly vydány librové bankovky série D s Isaacem Newtonem na reversu. Protože bylo zřejmé, že klesá kupní síla libry, která hodnotou odpovídá spíše minci než bankovce, objevily se úvahy o zrušení bankovky. Pro zrušení hovořila i malá životnost bankovky, průměrně 9 měsíců oproti 20 letům u mincí. Dalším důvodem pro zavedení mince byl prudký rozvoj prodejních automatů. Po poradě s obchodníky a dalšími zájmovými skupinami bylo 31. července 1981 oznámeno, že bude bankovka nahrazena mincí. Librová bankovka, naposledy vydaná 31. prosince 1984, přestala být zákonným platidlem 11. března 1988. Librové bankovky jsou nadále emitovány pro Jersey, Guernsey, Isle of Man a Royal Bank of Scotland. Zpočátku neoblíbené librové mince se dostaly do oběhu 21. dubna 1983 v nákladu 443 053 510 kusů. Od té doby bylo vyraženo 2,2 miliardy kusů a podle Royal Mint se jich v roce 2014 nacházelo v oběhu 1 553 000 000 a dalších 433 milionů kusů měli lidé doma v pokladničkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Tomáš Lamač Mistři české numismatiky
Činnost rytců v oboru numismatickém bývá často neprávem opomíjená a nesetkává se s takovou publicitou, jaké se dostává například autorům výtvarných návrhů ražeb.
Bez jejich trpělivé a detailní práce rytce by však stěží vzniklo precizně vyvedené razidlo, které je základem každé mince či pamětní medaile. Pětatřicetiletý Tomáš Lamač z Jablonce nad Nisou je skutečným mistrem svého řemesla. Kromě úpravy razidel se zabývá například zdobným rytím nožů, dýk i palných zbraní, rád se příležitostně vrací také k tvorbě sádrových návrhů nových pamětních mincí.
Jedna z posledních medailí, pod níž jste podepsán jako rytec, je věnována památce československých parašutistů z výsadku Anthropoid (ražba Pražská mincovna, návrh
Michal Vitanovský). Přibližte čtenářům, v čem vůbec spočívá práce rytce při úpravě razidla.
Raznici dostanu v podstatě tak, jak vyšla z CNC stroje, to znamená, že na ní jsou patrné stopy po obrábění a ty je nutno odstranit. Dalším úkolem rytce je zdůraznit detaily jako jsou například oči, vlasy, lístečky nebo různé drobné architektonické prvky. U písma, které u každé raznice dělám jako první, se zostřují rohy, protože stroj je úplně nedotáhne. Pracuje se pod mikroskopem a tyto úpravy finální podobě opravdu dost pomůžou,
povrch se doladí a sjednotí. Náročnost úprav samozřejmě závisí na složitosti motivu. Něco jiného je žeton, kde plastika není tak pestrá a něco jiného pak pamětní medaile zdobená detailním středověkým motivem. Konkrétně medaile Anthropoid, pokud se týká složitosti, patřila k takovému středu.
Jaké používáte nástroje?
Jedná se o speciální rydla, rýtka, různé čakany, někdy i sekáčky. Je jich spousta druhů a každý se používá na jiný charakter úprav.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
