Jaké cennosti ukrývá zlatá skřínka v ceně 20.000.000 Kč ?
V Japonsku byla představena nejdražší šperkovnice světa.
Tokyo -
Jedná se o repliku historické dřevěné skřínky obvyklé v Japonsku v období Edo. Tato je však vyrobena z ryzího zlata. Věrná napodobenina původní dřevěné předlohy má dokonale provedené kování a zlatníci na jejím povrchu pečlivě vyryli i léta. Na její sestavení bylo přitom zapotřebí 36 kg tohoto drahého kovu. Ke skřínce z ryzího zlata patří neodmyslitelně i zlatý zámek a klíček.
Vystavená skřínka je plná zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker.
Skřínku z ryzího zlata nechala vyrobit Tanaka Kikinzoku Kogyo KK.
Cena samotné skřínky je 100 milion yen ($935,000). 2000 zlatých mincí, které jsou v ní uloženy váží dalších 500 troyských uncí a představuje hodnotu 25 milionů yen ($235,000).
Konvenční měna 260 let od zavedení
Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.
Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...
Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.
Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
