Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)
Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.
Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.
Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Jarmila Truhlíková-Spěváková Mistři české numizmatiky
Životní příběh Jarmily Truhlíkové-Spěvákové by mohl sloužit jako názorný příklad síly lidského ducha.
Talentovaná pražská sochařka a medailérka se trpělivou prací a sebezdokonalováním vypracovala mezi elitní tvůrce české numizmatiky. Po rozdělení federace zvítězila v soutěži o návrh české oběžné koruny, podle její předlohy se razí také česká dvoukoruna. K tomu vytvořila řadu návrhů pamětních mincí a medailí. V době největší slávy však přišla osudová rána: v důsledku mozkové příhody jí ochrnula levá ruka a část těla. Jarmila Truhlíková-Spěváková se i navzdory handicapu dokázala vrátit na scénu a v roce 1997 zvítězila v soutěži o zlatou minci s tématem Karla IV. Medailérka žije v Praze. Její dcera Andrea Popprová (akademická malířka – restaurátorka), je autorkou a ilustrátorkou dětských knížek, pravidelně přispívá do časopisu Sluníčko.
Dokážete spočítat, kolik návrhů mincí a medailí jste za svoji kariéru vytvořila?
Nad tím bych se musela hluboce zamyslet, protože těch zpracovaných témat byly desítky. V roce 1974 získal můj návrh na Janka Jesenského druhou cenu a od té doby jsem se pravidelně účastnila soutěží vypsaných Českou národní bankou. Když uvážíme, že tyto soutěže se konaly třikrát do roka, ke každé jsem předložila alespoň dva nebo tři návrhy, bylo toho opravdu hodně. Realizace v podobě ražby se z toho dočkalo deset návrhů.
Do historie jste vstoupila především jako autorka současné české oběžné koruny. Jak návrh vznikal?
Byla jsem vyzvána, abych se zúčastnila soutěže, tak jsem se pustila do práce a vytvořila několik návrhů. Přemýšlela jsem, co na korunu dát. Říkala jsem si: když koruna, tak tam dám svatováclavskou korunu. Pak mě ale napadlo, že tu tam bude mít každý. A víte, že neměl? Za perličku považuji fakt, že vítězný návrh vznikl na Slovensku, kde jsem byla na dovolené.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
