Problematické emise thajských bankovek (1) Poznámky pro sběratele
Sběratelé moderních asijských bankovek, kupříkladu Libanonu, Filipín, Nepálu či Indie dobře znají poměrně složitou otázku zařazení jednotlivých položek.
SCWPM ani ve svých dřívějších vydáních tuto práci sběratelům neulehčil. Stejná situace je také v posledním výtisku z roku 2013 (SCWPM; 19th Ed). Jinak tomu není ani, nebo možná především, u bankovek Thajska.
Poslední dobou se studiu thajských bankovek věnujeme poměrně detailně a domníváme se, že dojde pravděpodobně od příštího ročníku SCWPM k určitým změnám, které ulehčí zařazení (= kategorizaci) vybraných emisí thajských bankovek. Následující tabulka uvádí emise, jichž se chystaná úprava týká. Pro úplnost sdělení opakujeme, že měnovou jednotkou Thajska je 1 baht (= také tical; do roku 1928), dělící se na 100 satangů.
Současné zařazení bankovek uvedených emisí zcela neodpovídá potřebám sběratelů a rovněž nese celou řadu nepřesností a chyb, včetně některých chybějících informací.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Češi si koupili celé Braniborsko. Platili zlatem
Braniborsko je dnes jedna ze 16 spolkových zemí Německa, která obklopuje Berlín.
Praha, Barlín - Braniborsko je dnes jedna ze 16 spolkových zemí Německa, která obklopuje Berlín.
Toto historické území v severní části Německa bylo v 6. století osídleno slovanskými kmeny, zejména Havolany (Stodorany) a svazem Luticů. Panovnickou moc zde konsolidoval v l.polovině 12.století havolanský kníže Přibyslav. Později za vlády Askánců (1157 – 1319) se obyvatelstvo Braniborska poněmčilo.
Jako Braniborské markrabství bylo od roku 1157 nezávislým státem. Počátky intenzivních styků Braniborska a Českého státu vznikly v 2.polovině 13.století. Braniborské markrabství bylo spojencem českého krále Přemysla Otakara II. Po té co padl tento český král zabránily braniborské jednotky v obsazení a ovládnutí Českého království Rudolfem Habsburským.
Během expanze Karla IV. na sever bylo Braniborsko 2.10.1373 připojeno k Českému státu.
Karel IV. získal Braniborsko od Otty V. der Faule z rodu Wittesbachů. Zaplatil za něj 500.000 zlatých mincí a odstoupil část České Falce. Téměř 2 tuny zlata, které zde Karel IV. investoval pocházelo z dolů ležících na českém území. České zlato tak významně napomohlo rozvoji českého království. Florény otce Karla IV., českého krále Jana Lucemburského byly vůbec první české zlaté mince a staly se oblíbeným mezinárodním platidlem.
Karel IV. správně přikládal Braniborsku velký význam. Dobře odhadl význam Braniborska jakožto významného geopolitického území, protože později se stalo Braniborsko geopolitickým jádrem Pruska a Německa.
Braniborsko ve svazku Zemí Koruny české setrvalo do roku 1415, kdy je císař Zikmund převedl za 400.000 zlatých jako říšské léno na Hohenzollerny, kteří zde pak vládli až do roku 1918.
