Jarmila Truhlíková-Spěváková Mistři české numizmatiky
Životní příběh Jarmily Truhlíkové-Spěvákové by mohl sloužit jako názorný příklad síly lidského ducha.
Talentovaná pražská sochařka a medailérka se trpělivou prací a sebezdokonalováním vypracovala mezi elitní tvůrce české numizmatiky. Po rozdělení federace zvítězila v soutěži o návrh české oběžné koruny, podle její předlohy se razí také česká dvoukoruna. K tomu vytvořila řadu návrhů pamětních mincí a medailí. V době největší slávy však přišla osudová rána: v důsledku mozkové příhody jí ochrnula levá ruka a část těla. Jarmila Truhlíková-Spěváková se i navzdory handicapu dokázala vrátit na scénu a v roce 1997 zvítězila v soutěži o zlatou minci s tématem Karla IV. Medailérka žije v Praze. Její dcera Andrea Popprová (akademická malířka – restaurátorka), je autorkou a ilustrátorkou dětských knížek, pravidelně přispívá do časopisu Sluníčko.
Dokážete spočítat, kolik návrhů mincí a medailí jste za svoji kariéru vytvořila?
Nad tím bych se musela hluboce zamyslet, protože těch zpracovaných témat byly desítky. V roce 1974 získal můj návrh na Janka Jesenského druhou cenu a od té doby jsem se pravidelně účastnila soutěží vypsaných Českou národní bankou. Když uvážíme, že tyto soutěže se konaly třikrát do roka, ke každé jsem předložila alespoň dva nebo tři návrhy, bylo toho opravdu hodně. Realizace v podobě ražby se z toho dočkalo deset návrhů.
Do historie jste vstoupila především jako autorka současné české oběžné koruny. Jak návrh vznikal?
Byla jsem vyzvána, abych se zúčastnila soutěže, tak jsem se pustila do práce a vytvořila několik návrhů. Přemýšlela jsem, co na korunu dát. Říkala jsem si: když koruna, tak tam dám svatováclavskou korunu. Pak mě ale napadlo, že tu tam bude mít každý. A víte, že neměl? Za perličku považuji fakt, že vítězný návrh vznikl na Slovensku, kde jsem byla na dovolené.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Mince s biblickými motivy (2)
Volná řada zlatých desetišekelových mincí
V minulém čísle jsme nakousli tématiku izraelských pamětních mincí s biblickými motivy. Tyto mince nás budou provázet ještě dvěma čísly.
Babylónská věž
Další, sedmou mincí v řadě je 10 NIS z roku 2002 s motivem babylónské věže. Jak se uvádí v 1. Knize Mojžíšově 11,1-9 celá země byla jednotná v řeči i v činech. Lidé táhli na východ a usadili se v zemi Šineáru, tj. v Mezopotámii a začali budovat město a věž, jejíž vrchol dosahoval nebes. Bohu se jejich konání nelíbilo a proto zmátl jejich jazyky, aby si navzájem nerozuměli a rozehnal je po celé zemi. Avers je pojat nekonvenčně, opis je ve formě spirály, symbolizující turbulenci zmatku. V hebrejštině a angličtině „Babylónská věž Gen 11“ a název státu Izrael v hebrejštině, angličtině a arabštině. Hodnota 10 NIS. Na reversu jsou vyobrazeny stylizované městské hradby a hebrejský biblický text Gn 11,1-9 v podobě babylónské věže, jejíž vrchol stoupá do nebe, což umocňují znázorněná oblaka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
