Aurel Stodola
Bratislava - Slovensko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur.
Nová mince je věnována
osobnosti slovenského vynálezce Aurela Stodoly.
Prof. Ing. Aurel
Boreslav Stodola, Dr. h. c. byl vynikající slovenský fyzik, technik,
světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbin.
Ve své vědecké činnosti se zaměřoval na oblast teorie automatické
regulace strojů, položil vědecké základy projekce a stavby parních a
spalovacích turbín. Pro vodní páru vypočítal a aplikoval tzv. Mollierův
entropický diagram, který stále doplňoval. Ve spolupráci s chirurgem
Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval 1915 pohyblivou umělou ruku, tzv.
Stodolovu. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a noh.
Největší úspěchy dosáhl v oboru parních turbín a jeho výpočty a
konstrukce daly základ tomuto odvětví strojařství.
Tato nová
slovenská pamětní mince je zároveň první slovenskou pamětní mincí s
nominální hodnotou v nové slovenské měně: Euro.
Její nominální
hodnota je 10 EUR. Mince je ražena ze
stříbra vysoké ryzosti 900/1000. Má průměr 34 mm a váží 18 gramů. Náklad těchto mincí
je přísně omezen na 30.000 ks. V špičkovém provedení bylo raženo pouhých
13.300 ks.
Autorem výtvarného návrhu této mince ja pan Miroslav Ronai.
Rytecké úpravy provedl Dalibor Schmidt. Minci razila Mincovňa Kremnica
š.p.
JERUZALÉMSKÁ PANORAMATA
Série zlatých a stříbrných medailí
Hlavní město dnešního Izraele Jeruzalém – Jerušalajim bylo již před více než třemi tisíci lety hlavním městem sjednoceného Izraelského království za panování králů Davida (asi 1004–965 př. n. l.) a jeho syna Šalomouna (asi 965–933 př. n. l.). Šalomoun zde vybudoval Chrám, čímž se stal Jeruzalém také náboženským střediskem židovského národa.
Po Šalomounově smrti se jednotné království rozpadlo na severní Izrael a jižní Judsko. Poté, až do roku 586 př. n. l. byl Jeruzalém hlavním městem Judského království, kdy jej zpustošila vojska babylónského krále Nebúkadnesara II., která zbořila také pr vní jeruzalémský Chrám. Obyvatelstvo Jeruzaléma bylo odvedeno do babylónského zajetí a město zůstalo v rozvalinách. Po vítězství Peršanů nad Babylóňany povoluje roku 538 př. n. l. perský král Kýros II. návrat židovským v yhnancům do jejich historické vlasti, do Judska a do Jeruzaléma, kde je zahájena stavba druhého Chrámu, jenž je roku 515 před n. l. zasvěcen. Jeruzalém byl po celou dobu perské nadvlády hlavním městem perské autonomní provincie Jehud–Judska. Podobně tomu bylo za panování Alexandra Makedonského, který zemi ovládl roku 332 př. n. l. a za jeho nástupců z dynastie Ptolemaiovců a Seleukovců ve 3. a 2. století př. n. l.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
